Mnoho změn čeká rozpočet Evropské unie v následujícím dlouhodobém horizontu pro sedmileté období od roku 2028. I když zůstane ústředním tématem evropské podpory rozvoj regionů a návaznost na průmysl a inovace, dotační projekty budou mít nově mnohem širší záběr, budou více flexibilní a zřejmě zaměřeny na obranné výdaje a projekty. „Velký akcent bude kladen na zvyšování obranyschopnosti Evropské unie ve všech aspektech. Půjde třeba o potravinovou bezpečnost, vnitřní bezpečnost, ochranu vnějších hranic, energetickou bezpečnost a další oblasti. Budeme si muset přesně říct, co jsou veřejné statky a co musíme financovat z veřejných peněz a co naopak ne. Dává smysl investovat do infrastruktury ať už dopravní, telekomunikační či energetické – to je to, kde nás tlačí bota. Jednoduše lze říct, že po pěti letech zelené politiky budeme muset přejít na vojenskou khaki a budeme se muset naučit v tom chodit,“ uvedl europoslanec Ondřej Krutílek na dubnovém setkání s regionálními osobnostmi v Brně. V praxi tak budou muset nové projekty infrastruktury splňovat i požadavky tzv. vojenské mobility. Pokud bude Česko chtít nadále získávat unijní peníze na dálnice a železnice, ty budou muset pojmout i případné přesuny těžké vojenské techniky. Požadavky na nové stavby se změní, podobné to bude i v oblasti energetické infrastruktury, kterou je potřeba změnit. Zapojit bude třeba více zdrojů, vybudovat nezávislé ostrovní sítě a energii umět přesměrovat tam, kde bude aktuálně potřeba. „To může být cesta, která napomáhá budování obranyschopnosti. Protože když někdo napadne nějakou část, tak zbytek může nadále dobře fungovat. To ale vyžaduje náklady desítek miliard eur. Tudy se ubírají úvahy – jak propojit to co potřebujeme, s tím, jaké jsou politické priority EU,“ dodal Ondřej Krutílek.
Obranné projekty budou mít prioritu, nezůstanou ale osamocené
V následujících letech bude Evropská unie v Česku přispívat na mnohem více projektů souvisejících s obranným průmyslem a obranou, ale v mnohem širším pojetí, než jsme byli dosud zvyklí. Obrana totiž neznamená jen železo, které může bojovat na frontě. „Čeká nás přesné vymezení, co budou obranné projekty. Ale peníze na zadržování vody v krajině, péče o krajinu, vysazování nových lesů nebo snižování obsahu pesticidů v půdě – to jsou všechno projekty, na kterých se do budoucna nic nemění. To je ta část Green Dealu, kde vůbec neuvažujeme o tom, že bychom to měnili,“ uvedla europoslankyně Danuše Nerudová.
Prioritním cílem EU tak bude budování odolnosti a obrana, jednotlivé státy ale budou muset hledat i vlastní zdroje a spojit je s evropskými partnery. Ať už v případě obchodní války s Čínou nebo při digitalizaci celní agendy. Při budování nové, zesílené infrastruktury pro potřeby obranného průmyslu vzniknou nové pracovní příležitosti a budou ji poté využívat všichni občané.
Aktuální otevřené veřejné konzultace, do kterých se mohou občané, firmy i regionální aktéři zapojit a vyjádřit své potřeby a očekávání od evropského rozpočtu, pomáhají europoslancům pochopit požadavky a potřeby jednotlivých regionů. Experti z českých a evropských institucí pak mohou společně definovat priority, které budou čeští zástupci prosazovat na evropské úrovni.
red