Stres nejen jako motor či brzda, ale také jako spouštěč nevítaných psychických poruch

Stres a úzkost nejsou totéž

Ačkoliv jsou stres a úzkost často zaměňovány, liší se. Stres má obvykle konkrétní spouštěč – práci, povinnosti, konflikty – a po vyřešení problému zpravidla odezní. Úzkost naopak vychází z našeho vnitřního prožívání. Může se objevit jako reakce na nepřiměřený stres – intenzivní a často se opakující nebo dlouhodobý. Stres ji často odstartuje. Může se pak opakovaně objevovat na základě určitých spouštěčů, někdy ale také bez jasné příčiny, a může se stát i trvalým stavem. Může zůstat i poté, co původní problém pominul. Projevuje se např. napětím, strachem, vnitřním neklidem, který může výrazně narušovat běžný život. Toto jsou projevy v oblasti duševní, ale zpravidla se projevuje také na tělesném zdraví, tzv. v somatickými problémy. Mezi typické patří bolesti hlavy, zhoršené zažívání, stažené hrdlo, náhlé a nadměrné pocení, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku a tepu, problémy se spánkem atd.

Když tělo říká „stop“

Úzkost často přichází nenápadně. Jeden den máme energie na rozdávání, další den nás přepadne slabost, rozbuší se srdce a my cítíme, že „něco není v pořádku“. Může se objevit i pocit odcizení – jako bychom se na sebe dívali zvenčí. S tím přichází problémy se soustředěním, nespavost, vyčerpání. Když úzkost začne ovlivňovat každodenní fungování, člověk se dostává do bludného kruhu, ze kterého není snadné uniknout.

Včasná reakce je klíčová

Úzkostné poruchy nevznikají ze dne na den. Pokud zachytíme první varovné signály – podrážděnost, nespavost, přetížení – máme šanci včas zakročit a zamezit rozvoji potíží.

Jak si pomoci – základní kroky

Prvním krokem je péče o tělo i mysl:

• Vyvážená strava bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu podporuje nejen trávení, ale i psychickou odolnost. Důležitý je hořčík, vitamíny B, C a D, zinek a železo.
• Dostatek spánku je základ regenerace. Pomáhá pravidelný režim a podpůrné prostředky jako bylinné čaje nebo melatonin.
• Pohyb a odpočinek jsou stejně důležité. Každý den bychom si měli najít alespoň hodinu pro sebe – ať už pro procházku, cvičení nebo klid na gauči.
• Vyhněte se alkoholu a cigaretám – ty úlevu pouze předstírají a situaci ve výsledku zhoršují.

I když se mohou tyto rady zdát banální, při pravidelném dodržování však skutečně fungují. Jejich velkým bonusem je, že na rozdíl od léků nemají vedlejší účinky, ale naopak pomáhají nejen k psychické pohodě, ale také třeba s úpravou hmotností.

Kdy oslovit odborníky

Pokud se i přes snahu potíže zhoršují, je čas vyhledat odbornou pomoc. Praktický lékař nebo psychiatr může předepsat léky. Nejčastěji se jedná o anxiolytika nebo antidepresiva.

• Anxiolytika – krátkodobě tlumí akutní úzkost, ale jejich dlouhodobé užívání může vést k závislosti.
• Antidepresiva – působí postupně, je třeba je brát několik měsíců a nevysazovat předčasně.

Doporučuje se kombinace s psychoterapií, která pomáhá pochopit příčiny úzkosti a naučit se s ní pracovat. Pokud psychologickou pomoc doporučí lékař, hradí ji pojišťovna – i když čekací doby bývají dlouhé. Alternativou jsou soukromí terapeuti, jejichž služby však nejsou levné.

Závěrem

Úzkost, kterou necháme v našem těle a mysli svobodně rozrůstat, může vyústit nejen v úzkostnou poruchu, ale může se k ní přidat také syndrom vyhoření, případně deprese či jiné psychické problémy. Proto se určitě vyplatí vzít ji na vědomí včas. Za úzkost se nemusíte stydět. Statečný není ten, kdo s ní tiše trpí, ale ten, kdo se jí rozhodne včas řešit.

Naučte se vnímat své tělo, berte vážně jeho signály a dopřejte si péči – bez výčitek. Někdy totiž prevence znamená jen tolik, že si konečně dovolíme odpočinout

 

Témata článku