Zákon o příspěvku zaměstnavatelů v náročných profesích spadl kvůli bitcoinové kauze (zatím) pod stůl

Klíčový zákon zůstal ve stínu bitcoinové kauzy

Na programu páteční schůze Poslanecké sněmovny bylo mimo jiné třetí čtení zákona, který by stanovil povinný čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatelů na spoření pracovníkům v rizikových profesích. Předloha, jež je jednou z dílčích součástí důchodové reformy, má pomoci části zaměstnanců z náročných provozů odejít dříve do důchodu díky naspořeným prostředkům. Ke schvalování ale vůbec nedošlo – jednání sněmovny ovládla kauza daru bitcoinů.

Odbory z toho nemají radost, ale zákon v současné podobě jejich podporu nemá. „Jsem rád, že se k tomu nedostali. Měli by to nechat po volbách, protože opozice tvrdí, že celou důchodovou reformu smete ze stolu – a my od začátku říkáme, že ten povinný příspěvek není dobrý nápad,“ uvedl pro ČT Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO.

Příspěvek jen pro vybrané profese, část pracovníků zůstane mimo

Podle návrhu by měl zaměstnavatel přispívat 4 % na spoření pracovníkům, kteří odpracují v dané profesi minimálně tři směny měsíčně. To má podle vlády kompenzovat těžké pracovní podmínky a umožnit dřívější odchod do penze. Podle odborů ale návrh dopadá jen na velmi omezenou skupinu – konkrétně čtyři profesní oblasti spadající pod třetí kategorii rizik: tepelnou zátěž, vibrace a fyzicky namáhavou práci.

„Chtěli jsme, aby se to týkalo všech zaměstnanců v kategorii 3, kterých je zhruba půl milionu. Ale takto to zasáhne jen část z nich. Navíc by se to netýkalo lidí, kteří v těchto provozech už mají většinu kariéry za sebou,“ kritizuje Ďurčo. Podle něj je navíc navržená výše příspěvku příliš nízká. „Za 20 let to nebude dostatečná částka, aby člověk mohl odejít do důchodu o tři až pět let dříve,“ shrnul.

Obavy z obcházení pravidel i nedostatečného efektu

Odbory upozorňují také na možné obcházení pravidel. I když některé firmy už dnes přispívají svým zaměstnancům na penzijní spoření víc, než navrhuje zákon, odbory tvrdí, že hlavní problém je v celkovém nastavení systému. „Kategorie č. 4 má nastavené parametry poměrně tvrdě – musí se odpracovat 4 400 směn za 20 let, což je v provozech jako ocelárny nebo slévárny extrémně náročné,“ dodává Ďurčo. Obává se, že podobná pravidla u kategorie 3 nebudou funkční.

Také podle Jana Zikeše z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů už firmy dnes často přispívají na penzijní spoření v rámci kolektivních smluv. Problém nastává, když zákon neumožňuje tyto dobrovolné příspěvky započítat do nové zákonné povinnosti. „Pokud zaměstnanec dostává 3 % podle kolektivní smlouvy a nově má mít 4 % podle zákona, mělo by se to započítat – ne sčítat. To byl zpočátku zásadní problém,“ vysvětlil. Zaměstnavatelé rovněž navrhují zjednodušení podmínek. „Aby se nepracovalo s pásmy, ale prostě – tři a více směn,“ dodává.

Výhled: Schválení je nejisté, čas se krátí

Zákon má podle původního plánu začít platit už od příštího roku. Pokud se ale sněmovna k jeho projednání nedostane v nejbližších týdnech, jeho osud zůstává nejistý. Jednání se tak možná přesune až na dobu po volbách. Politická nestabilita a napjatá atmosféra ve sněmovně zákonu příliš nenahrávají. Přesto jde o téma, které se dotýká desítek tisíc lidí pracujících v náročných podmínkách. Shoda na podobě zákona však zatím neexistuje.

Témata článku