Kde mám své klíče? Proč se před námi schovávají naše věci aneb Jak zatočit s věčným hledáním

Mylná představa

Máme-li něco najít, mozek si zpravidla vybaví, jak daná věc vypadá. Jenže co když se spletl? Pátráme po cestovním šamponu s modrým obalem, který jsme už půl roku neviděli – a přitom kolem něj chodíme, jenže ve skutečnosti je zelený. Oči ho ignorují, protože se neshoduje s naší představou. Když hledání nevychází, vyplatí se připustit si, že si věc pamatujeme špatně. Anebo že mezitím změnila podobu (např. měsíc založená svačina dostane nazelenalý nádech).

Žádné pevné stanoviště

Nejlépe se hledá to, co má své stálé místo. Jenže ne všechny věci ho mají. Někdy mají dvě, tři nebo podle nálady i pět různých „logických“ úkrytů. Deosprej na boty tedy hledáme nejdřív v botníku, pak v koupelně, pak ve skříňce s drogérií… a nakonec ho najdeme vedle televize, protože jsme ho tam odložili při začátku zápasu. Co pomůže? Vybavit si, kdy jsme danou věc drželi naposled – a co se pak dělo.

Automatické odkládání

Pokud věci často mění místo, zkuste je ukládat vědomě – například tím, že si sami pro sebe řeknete, kam je právě dáváte. Třikrát zopakované „Peněženka je v modré kabelce“ může zachránit nervy o pár hodin později.

Čas od času pomáhá revize. Uklidíte si v šuplíku a najednou víte, co kde je – a navíc objevíte poklady, které už měly být dávno ztracené. U drobností pomohou průhledné organizéry nebo popsané krabice. Věci by zkrátka měly být vidět.

Špatné vidění

Když už na hledání dojde, aspoň si rozsviťte. Vážně. Zní to banálně, ale kolikrát se něco nenašlo jen proto, že to zapadlo do stínu. Vezměte si brýle, pokud je potřebujete – a ideálně si k sobě přizvěte někoho dalšího, kdo má „nové oči“.

Stres a panika

Důležité je nezpanikařit. S nervozitou přichází zmatek a snížená schopnost soustředění. A ano, v zoufalství pomáhá i trochu černého humoru: „Milé klíče od auta, já vás vlastně ani nepotřebuju. Do práce půjdu těch dvacet kilometrů klidně pěšky, aspoň zhubnu!“

Když  jste prohledali celý byt…

Zvažte i sklep. Nebo garáž. Nebo auto. Anebo přijměte tu nejkrutější variantu: že jste si věc uložili tak dobře, že ji najdete až při jarním úklidu.

Tipy, jak hledat méně často

• Ukládejte věci vědomě – klidně si řekněte několikrát nahlas, kam je dáváte.
• Pokud je to možné, dávejte každé věci její „trvalou adresu“.
• Na drobnosti používejte organizéry, popsané krabice nebo průhledné boxy.
• Pravidelný úklid pomáhá nejen udržení pořádku, ale také naší paměti. Lépe si zapamatujeme, kde, co máme.
• Při hledání si rozsviťte, nasaďte brýle. Dobře vidět je základ.
• Pokuste se zachovat klid. Nervozita totiž snižuje koncentraci.
• A když nic nepomáhá, zkuste humor – někdy otevře více než klíče.

 

Témata článku