Co úprava umožňuje
Sporné ustanovení školského zákona, které vzešlo z návrhu poslankyně ODS Renaty Zajíčkové, umožňuje ředitelům škol po dohodě se zřizovatelem stanovit pro děti cizinců s dočasnou ochranou zvláštní termín zápisu – a to mezi 1. červnem a 15. červencem. Standardní zápisy do prvních tříd přitom probíhají už v dubnu.
Zastánci tohoto opatření tvrdí, že bylo reakcí na reálné problémy škol, kde se po začátku války na Ukrajině ocitlo velké množství ukrajinských žáků. „Tam, kde se v jedné třídě koncentrovaly desítky cizinců, integrace nefungovala. I Česká školní inspekce upozornila, že vysoká koncentrace dětí s jazykovou bariérou nepřispívá k začlenění,“ uvedla Zajíčková.
Mohlo by vás zajímat
Kritika: Segregace a zbytečnost
Kritici však opatření považují za zbytečné a nebezpečné. Analytik PAQ Research Jan Zeman upozorňuje, že oddělené zápisy staví ukrajinské děti do podřadné pozice. „Tím, že je zapisujeme až ve druhé vlně, dáváme jim jasně najevo, že jsou žáky druhé kategorie. Navíc je často odesíláme do škol na druhém konci města, přestože navštěvovaly mateřskou školu v místě bydliště,“ tvrdí.
Podle Zemana zároveň neexistují přesvědčivé důkazy, že by bez oddělených zápisů vznikaly výhradně „ukrajinské třídy“. Dodal také, že opatření mělo zabránit koncentraci, ale v praxi tomu tak není, což zpochybňuje to i logiku samotného opatření.
Návrh k Ústavnímu soudu: Proti duchu zákona
Senátor Jiří Růžička, který je jedním z předkladatelů návrhu na zrušení dané úpravy, ji označil za protiústavní. „Porušuje Listinu základních práv a svobod i Mezinárodní úmluvu o právech dítěte, která garantuje rovný přístup ke vzdělání,“ uvedl. Zároveň kritizuje i legislativní proces, v němž byl pozměňovací návrh přijat, a upozornil, že návrh může být zneužit populistickými stranami k vytváření tlaku proti uprchlíkům. „Ukrajinské děti jsou tu už tři roky. Zřizovatelé škol měli dostatek času upravit kapacity, pokud někde chybí místa. Ale oddělování dětí, které sem přišly kvůli válce, není řešení. Je to selhání v lidské rovině,“ dodal.
Integrace: Kde je vůle, tam to funguje
Podle dostupných dat se integrace ukrajinských dětí do českého školství daří tam, kde školy aktivně hledají podporu – zaměstnávají ukrajinské asistenty, poskytují dětem psychologickou péči a nabízejí individuální přístup. Problém nastává tam, kde školy zůstávají pasivní nebo se změn bojí. „Když je ve třídě nadpoloviční většina ukrajinských dětí, je to demotivující pro všechny. Ale místo vytváření sekundárních zápisů by se měl stát soustředit na cílenou podporu – navýšení financí na asistenty, jazykovou přípravu, práci s rodinami,“ dodává Zeman.
Mezi největší výzvy integrace ukrajinských dětí patří osamocení – nemají české kamarády, nemají přístup k volnočasovým aktivitám (například kvůli nedostatku peněz), a některé děti se dosud nedostaly do mateřských škol. To brzdí i jejich rodiče v nástupu do zaměstnání. Výzvou zůstává také přechod na střední školy, kde podle expertů chybí systematická podpora. „Největší riziko je upadnout do bludného kruhu: vnímat ukrajinské žáky jako problém, ale nedělat nic pro jeho řešení,“ uzavřel Zeman.
