Schodek státního rozpočtu je nyní 165 miliard. Návrh rozpočtu na rok 2026 ale mnohé nepotěšil

Vyšší příjmy z daní, ale i rostoucí výdaje

Letos se meziročně příjmy státu zvýšily, zejména díky daním. Inkaso daně z příjmu právnických osob vzrostlo o deset procent, u fyzických osob o čtrnáct procent a obdobný nárůst zaznamenala i daň z přidané hodnoty. Výdaje však narostly o více než čtyři procenta.

„Ta čísla potvrzují to, co se o rozpočtu říkalo, že dochází a ještě bude docházet k nepříjemným situacím – těmi jsou snížené výnosy z emisních povolenek, problémy s alokací peněz na nepedagogické pracovníky v regionálním školství a problémy s dotací obnovitelných zdrojů energie. To vše má tendenci stahovat rozpočet do horších čísel, ale proti tomu rozpočtu zase přeje ekonomika,“ objasnil pro ČT ekonom Vít Hradil.

Podle něj aktuálně rozpočtu pomohla vyšší spotřeba domácností i spotřební daně. „Způsob sestavení rozpočtu by zaváněl tím, že deficit nebude dodržen, ale konjunktura to táhla opačným směrem. Takže asi to skutečně míří plus minus tam, kam to ministerstvo původně plánovalo,“ shrnul.

Návrh rozpočtu na rok 2026: více na obranu, méně na dopravu

Ministerstvo financí zároveň zveřejnilo první návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem ve výši 286 miliard korun, což je o 45 miliard více než letos. Důvodem jsou mimo jiné rostoucí výdaje na obranu, které mají vzrůst z letošních zhruba 160 miliard na 206,5 miliardy korun, což představuje 2,35 procenta HDP. „Nevidíme důvod, aby se to tak zvyšovalo, bude to znamenat, že se bude víc plýtvat,“ kritizoval Jan Hrnčíř z opoziční SPD. Opozice vedle obsahu návrhu kritizuje i jeho celkovou transparentnost návrhu. „Chybí tam celá řada zákonných příloh – detaily nejsou známé,“ uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Naopak ministr financí Zbyněk Stanjura návrh hájí a mj. upozorňuje, že Česko musí dostát závazkům v rámci NATO. Část výdajů tvoří také půjčka pro energetickou společnost ČEZ na dostavbu Dukovan, která má přispět k energetické nezávislosti země.

Rozpočtová odpovědnost a limity vlády

Podle ekonoma Hradila je vláda při sestavování rozpočtu „mezi mlýnskými kameny“. „Tlačí na ně zákon o rozpočtové zodpovědnosti, na druhé straně jsou tu výdaje, s nimiž nelze nic dělat – tedy ty, které stanovuje zákon, například důchody nebo platy. Výsledek je, že jeden zákon chce, aby se šetřilo, jiné chtějí, aby se výdaje zvyšovaly – a vláda se snaží nějak bruslit mezi tím,“ vysvětlil. Dodal také, že v rozpočtu operujícím se dvěma biliony korun má vláda prostor k úsporám jen v řádu nižších stovek miliard – a pak nezbývá než sahat na investice, školství, dopravní infrastrukturu nebo platy… Míst, kde lze šetřit, je minimum. Vláda navíc v příštím roce už nebude moci počítat s více než 30 miliardami korun, které letos získala díky dani z neočekávaných zisků.

Nejvíce škrtů tak v novém návrhu rozpočtu postihlo ministerstvo dopravy. Podle ministra Martina Kupky (ODS) bude v rozpočtu chybět až 60 miliard korun, což dopadne zejména na železniční a silniční stavby. Státní fond dopravní infrastruktury má získat o 30 miliard méně než letos.

Schvalování čeká až novou Sněmovnu

Hlasování o státním rozpočtu je plánováno na konec září. O jeho konečné podobě ale rozhodne až nová Poslanecká sněmovna, která vzejde z říjnových voleb. Ministr Stanjura zdůraznil, že je ochoten o jednotlivých položkách jednat, ale plánovaný deficit již zvyšovat nechce.

Témata článku