Dnes je 2. 1. 2026 a svátek má Karina

Sopka Krakatoa, tsunami a most, který nevzniká – to je příběh legendárního průlivu

Sundský průliv mezi ostrovy Jáva a Sumatra patří k nejdramatičtějším místům Indonésie: kromě dravých mořských proudů a sopečné krajiny tu zůstává živá vzpomínka na jednu z nejničivějších erupcí v dějinách lidstva. A i když se v minulosti objevily ambiciózní plány na propojení ostrovů obrovským mostem, projekt zůstává odkládán a není reálná výstavba v blízké budoucnosti.

Sundský průliv je jakousi branou mezi ostrovy

Sundský průliv spojuje Jávské moře s Indickým oceánem a jeho šířka se pohybuje mezi zhruba 26 a 112 km. Plavba těmito vodami je náročná kvůli mělčinám, silným proudům a četným lodním trasám mezi ostrovy.

Místní lidé mají z oblasti respekt — není to jen kvůli moři, ale hlavně kvůli sopce Krakatoa, která se nachází v samém srdci průlivu. Její erupce v roce 1883 patří k nejničivějším ve známé historii: ostrov se při ní z velké části zhroutil, oblak popela zasáhl atmosféru a obrovské vlny tsunami se prohnaly okolními pobřežími.

Vliv sopky se poté nezastavil: na místě původní Krakatoy se v roce 1927 z moře začal zvedat nový vulkanický ostrov Anak Krakatau („Syn Krakatoy“) — který je i nadále aktivní.

Jak vypadal původní plán mostu

Myšlenka propojit Jávu a Sumatru mostem je stará desetiletí. Plán zahrnoval obří konstrukci přes široký Sundský průliv, která měla zkrátit cestu mezi ostrovy a podpořit hospodářský růst.

Podle starších studií měl most měřit kolem 30 km a kombinovat silniční i železniční dopravu, s potenciálem instalovat pod ním i energetické a datové sítě.

Proč most nevzniká?

Realita je ovšem jiná: k prosazení projektu zatím nedošlo a výstavba nezačala. Hlavními důvody jsou náročné financování (ekonomická návratnost je nejistá a investice by se mohla pohybovat v řádu desítek miliard dolarů) a geologické riziko (oblast je silně seismická).

Stručně řečeno: most je stále spíše koncepční vizí než realitou, přestože se objevily návrhy a studie již v minulosti.

Sopečná a seismická hrozba jsou stále na pořadu dne

Region Sundského průlivu leží v takzvaném „ohnivém kruhu“ a je i nadále místem časté seismické aktivity. Zemětřesení a vulkanické projevy, které pravidelně zaznamenávají seizmické stanice, upozorňují na stálé riziko otřesů v oblasti.

Sundský průliv je dnes místem, kde se střetává fascinující přírodní síla s lidskými ambicemi. Legendy o pirátech a drsná přímořská tradice se zde prolínají s aktuálními geologickými riziky. Velká dopravní spojnice ve formě mostu zůstává neuskutečněným snem.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Fosfáty přinesly ostrovu Nauru pohádkové jmění. A pak mu vzaly úplně všechno…

Fosfáty přinesly ostrovu Nauru pohádkové jmění. A pak mu vzaly úplně všechno…

Malý ostrov v Tichém oceánu býval pohádkově bohatý. Peníze se jen hrnuly, lidé nepracovali a stát patřil k nejbohatším na světě. Dnes je Nauru varovným mementem: zemí bez přírody, bez ...
Jak slavili Nový rok naši předkové? Od koledníků po obřadní prasátko

Jak slavili Nový rok naši předkové? Od koledníků po obřadní prasátko

Na přelomu roku se zastavujeme, loučíme se se starým a vítáme nový životní cyklus. Ale kdo vlastně stál za jménem Silvestr v kalendáři a jaké tajemství skrývaly naše starodávné novoroční ...
Amazonka – řeka, která nemá na naší planetě konkurenci

Amazonka – řeka, která nemá na naší planetě konkurenci

Největší řeka světa mění krajinu i lidské osudy. Amazonka není jen geografickým pojmem, ale živým systémem, který formuje Jižní Ameriku i klima celé planety. Řeka, která nemá konkurenci Amazonka spolu ...
Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky ...
Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...