Dotace mají být nahrazeny úvěry
Dosavadní program, který fungoval již od roku 2009 (nejprve jako Zelená úsporám a následně Nová zelená úsporám) a využilo jej přibližně 600 tisíc domácností, financoval stát především z výnosů z emisních povolenek. Pomohl mnoha lidem, včetně těch čelících energetické chudobě, zvládnout náklady na renovaci jejich nemovitostí. Loni však byla většina prostředků vyčerpána a program (dočasně) pozastaven. A zdá se, že v původní podobě se již nevrátí.
„Hlavním motivátorem by nemělo být to, že někdo dostane dotaci, ale to, že se to v čase vyplatí. Rozumíme tomu, že existují nízko a středně příjmové domácnosti, které těžko dosáhnou na úvěr, ale chtějí renovovat, a přesně na to by měla podpora směřovat,“ uvedl tak Havlíček. Podle něj by nová forma programu měla být flexibilnější a umožnit lidem, aby si opatření hradili postupně a s využitím výhodných půjček. Současně má být zaměřena na dlouhodobou návratnost a efektivitu investic do úspor energie.
Reakce politiků a opozice
Chystané změny vyvolaly kritiku bývalých ministrů, konkrétně Petra Hladíka (ŽP) a Mariana Jurečky (MPSV), kteří vyzvali k podpisu petice za zachování dosavadní podoby dotačního programu. Hladík pak vidí hlavní důvod změny parametrů programu v tom, že ministerstvo životního prostředí, v jehož čele stojí stávající ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), nezajistilo adekvátní finance, což komplikuje plánování podpory pro domácnosti i pro firmy, které realizují práce na stavbách.
Premiér Andrej Babiš (ANO) poté uvedl, že nové nastavení by mohlo být řešeno alespoň tak, aby byly kompenzovány náklady těch domácností, které již zahájily přípravu směrem k realizaci.„Budeme to řešit, protože hlavně ti, kdo se na to připravovali a měli nějaké náklady, by si to zasloužili kompenzovat,“ uvedl přímo Babiš.
Historie programu
(Nová) zelená úsporám byla dlouhodobě financována z různých zdrojů – od prodeje emisních povolenek, přes Národní plán obnovy, až po Modernizační fond. Program se ukázal jako účinný nástroj a sloužil především k financování zateplování, ale také na podporu fotovoltaických systémů.
Od roku 2014 stát rozdělil téměř 95 miliard korun – největší část směřovala právě na zateplování, významná část i na obnovitelné zdroje energie. Nové nastavení programu má být více orientováno na efektivitu a návratnost investic, což by údajně mohlo pomoci stabilizovat rozpočet a zároveň podporovat dlouhodobou energetickou úspornost budov.

