Děti čelí tlaku i manipulaci
Podle dat Safer Internet Centrum ČR se 13 procent dívek a 7 procent chlapců setkalo při konverzacích na internetu s žádostí, aby zapnuli webkameru. Sedm procent dívek bylo vyzváno k zaslání fotografie ve spodním prádle nebo bez oblečení. Se schůzkou s osobou poznanou na internetu souhlasila přibližně pětina chlapců a 14 procent dívek. V šesti procentech případů nakonec na místo s nezletilými dorazil dospělý, který ani neodpovídal původnímu popisu.
Kriminalisté upozorňují, že kontaktování dítěte mladšího 15 let s cílem získat intimní snímky nebo jej vylákat na schůzku za účelem sexuálních aktivit je trestné. V posledních pěti letech policie řešila zhruba 250 takových případů, ročně přibližně padesát. Skutečný počet je však podle odborníků vyšší, protože řada situací zůstává nenahlášena.
Intimní obsah jako nástroj vydírání
Problémem je také dětská pornografie, jejíž výskyt podle policejních statistik roste – loni bylo evidováno 925 případů (i toto číslo ale značně podhodnocuje realitu). Odhaduje se, že v Česku ji denně vyhledávají tisíce lidí. Ke zneužívání dochází převážně online. Děti někdy odesílají fotografie pod nátlakem, jindy za příslib odměny, například telefonu, peněz či herní konzole.
Intimní materiály pak mohou sloužit k dalšímu vydírání. Dítě se ocitá pod tlakem a může reagovat úzkostmi, sebepoškozováním nebo i pokusem o sebevraždu. Odborníci proto opakovaně zdůrazňují, že zásadní roli hraje včasná prevence a otevřená komunikace v rodině.
Prevence jako hlavní nástroj
Rodiče by měli vědět, s kým jejich děti v online prostoru komunikují a jaké aplikace používají. Důležité je mluvit o rizicích bez zbytečného strašení a vytvořit prostředí, v němž se dítě nebude bát svěřit. Policie si letos ochranu dětské intimity a boj proti mravnostní kriminalitě stanovila jako jednu z priorit. Spolu s Národním ústavem pro duševní zdraví chce posilovat osvětu a připomínat, že sexuální obsah sdílený dětmi na internet nepatří.
Soud jako varovný příklad
Na pozadí těchto statistik nyní probíhá neveřejné hlavní líčení s jedenácti obžalovanými, z nichž bylo osm v době skutků nezletilých. Podle obžaloby si vytvářeli falešné profily čtrnáctileté dívky a na schůzky lákali muže, které následně fyzicky napadli. Státní zástupkyně pro většinu z nich navrhla podmíněné tresty, pro jednoho nepodmíněné vězení.
Případ ukazuje, že nebezpečné situace v online prostoru mohou vést nejen k ohrožení dětí, ale i k dalším formám protiprávního jednání. Odpovědí by však neměly být svévolné zásahy, nýbrž systematická prevence, osvěta a důsledná práce policie.

