Projev náčelníka Seattla inspiruje generace
„Velký náčelník ve Washingtonu posílá zprávu, že si přeje koupit naše země. Posílá nám také slova přátelství a dobré vůle,“ měl podle slavného textu říci indiánský náčelník Seattle guvernérovi Isaaku Stevensovi roku 1854.
Následující věty se staly jedním z nejsilnějších symbolů ekologického myšlení:
„Jak se dá koupit nebo prodat nebe či teplo země? Tato představa je nám cizí. Jestliže svěžest vzduchu a třpyt vody nevlastníme – jak si je od nás můžete koupit?“
Podobné pasáže se objevují v knihách, sbírkách citátů i na ekologických plakátech po celém světě. Náčelník Seattle v nich mluví o posvátnosti země, o vodě jako o krvi předků a o tom, že všechny živé bytosti tvoří jednu rodinu.
„Každá část této půdy je mému lidu posvátná – každý písčitý břeh, každá mlha v tmavých lesích i každý bzučící hmyz. Voda v řekách není jen voda, ale krev našich předků. Řeky jsou našimi sestrami a utiší naši žízeň.“
Právě takové myšlenky proměnily náčelníka Seattla v jakýsi symbol úcty k přírodě.
Příběh slavného projevu začíná mít trhliny
Jenže skutečný příběh tohoto projevu je mnohem složitější.
Mohlo by vás zajímat
V oblasti Puget Sound ve státě Washington, kde se Seattle narodil a prožil celý život, totiž v době jeho řeči nežila žádná velká stáda buvolů. A neexistovala tam ani železnice, o níž slavný text také mluví. Právě tyto detaily historiky přivedly k otázce: pronesl náčelník Seattle tato slova skutečně? Ukázalo se, že nejznámější verze projevu vznikla až o více než sto let později.
Skutečný náčelník možná mluvil jinak
Historicky je doloženo, že náčelník Seattle skutečně vystoupil roku 1854 před guvernérem Isaakem Stevensem a několika stovkami posluchačů. Jeho projev měl trvat přibližně půl hodiny.
Problém je v tom, že se z něj nezachoval žádný přesný záznam. Jediný text, který by mohl řeč zachycovat, vyšel až o 33 let později v novinách Seattle Sunday Star. Autorem byl lékař Henry A. Smith, pravděpodobně očitý svědek celé události.
Ani tento text ale není spolehlivý. Náčelník Seattle totiž nemluvil anglicky, ale svou rodnou řečí. Smith tedy musel jeho slova nejprve slyšet v překladu – a poté je po desetiletích převyprávět.
Moderní verzi vytvořil scénárista
Nejznámější verze projevu vznikla až v roce 1972. Napsal ji texaský scénárista Ted Perry. Perry se inspiroval staršími texty, ale většinu slavného projevu vytvořil sám. Právě jemu patří například známá slova:
„Co je člověk bez zvířat? Kdyby zmizela všechna zvířata, člověk by zemřel na velkou osamělost ducha. Cokoliv se stane zvířatům, brzy se přihodí i lidem. Všechny věci jsou spolu spojené.“
Perry navíc změnil i historický kontext – adresátem projevu už nebyl guvernér Stevens, ale americký prezident Franklin Pierce.
Slova možná nejsou pravá, myšlenka ale přežila
Na světové výstavě Expo 1974 ve Spokane se nakonec objevila ještě čtvrtá verze textu, která shrnovala Perryho slova do krátkého poselství. Od té doby se slavný „projev náčelníka Seattla“ šíří světem v mnoha podobách. Možná nikdy nezazněl přesně tak, jak ho dnes citujeme. Přesto lidé po celém světě cítí, že v něm zaznívá něco hlubšího – připomínka, že člověk není pánem země, ale jen její součástí. A možná právě proto ta slova přežila více než sto let. Protože ať už je pronesl kdokoli, říkají něco, na co moderní svět často zapomíná: že všechno živé na této planetě je propojeno.
Možná ta slova tedy náčelník Seattle nikdy nepronesl. Ale myšlenka, kterou nesou, je dnes možná pravdivější než kdy dřív.
