Češi rychle chudnou. V jakých lokalitách a oborech jsou propady největší a kdy se situace zlepší?

Co ukazují data?

Průměrné mzdy v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhly k 41 265 Kč, reálné výdělky se ale o 6,7 % snížily. Dvě třetiny zaměstnanců ovšem na průměrnou mzdu nedosáhnou. Průměrné výše mezd se navíc odvíjejí také od jednotlivých lokalit a oborů. Nejvyšší platy tak dostávají lidé v Praze (až 53 tis Kč měsíčně), nejnižší naopak v Karlovarském kraji (cca 35 tis. Kč měsíčně). Nejméně v posledním roce rostly mzdy ve vzdělávání a školství a také ve zdravotnictví a sociálních službách – právě do těchto sektorů se totiž přímo promítá poměrně neuspokojivý stav veřejných financí. Zatímco pak průmyslové obory hlásí nárůst mezd až o 10 %, zdaleka nejhorší je situace těch, kdo pracují ve službách – v hotelech a restauracích.

Velké rozdíly v oblasti platů lze pozorovat také mezi ženami a muži. Rozdíl v jejich mzdách se v průměru pohybuje na hranici 6 tis. Kč. Nejedná se přitom ani tak o situace, kdy ženy a muži zastávají stejné pozice za jiných mzdových podmínek, jako o důsledek systémových nerovností na trhu práce. Ženy totiž obecně doplácí na přerušení kariéry kvůli mateřství, příp. kvůli péči o další blízké. Nakonec z kariéry vypadávají a mají omezené možnosti dalšího postupu – na pracovní trh se vrací za nižší mzdy a také na méně (a také hůře placené) kvalifikované pozice. A v podstatě do konce života tuto nerovnost již nepřekonají.

Češi na pokraji chudoby

Podle analytika pracovního trhu Tomáše Ervína Dombrovského pak v posledním roce zaznamenávají reálné mzdy bezprecedentní propad. „V loňském roce to bylo meziročně o 10 %, teď se to ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku a tom prvním roku letošního ustálilo na 6,7 %. Pořád je to ale velmi rychlý propad reálných příjmů. Až pětina zaměstnanců v Česku má extrémní problémy se svými příjmy vycházet,“ vysvětlil. Dle jeho slov se pak situace logicky propisuje i do změn na trhu práce, ale i do osekávání výdajů.

Aktuálně tedy platí, že zhruba polovina zaměstnanců v Česku žije od výplatě k výplatě, na úhradu mimořádných výdajů nemají zdroje. A celá pětina nemá žádné rezervy a potýká se s potížemi s příjmem vůbec pokrýt základní existenční potřeby. „Je tu i 5-6 % domácností, které nemají peníze na aktivity pro děti, což je na hranici materiálové příjmové deprivace,“ doplnil Dombrovský s tím, že lidí zasažených extrémní chudobou v Česku sice mnoho nežije, ale je tu právě zmiňovaná pětina zaměstnané populace, která je ohrožena chudobou.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se ale ve druhé polovině letošního roku měla již situace postupně začít obracet. Jak také uvedl, je dobře, že se zatím neroztáčí mzdová spirála, která by vytvářela další inflační potenciál.

Témata článku

Doporučujeme