S různými útoky v Evropě i Česku je spojováno Rusko. Jak jsme na tom s bezpečností?

Ruské úroky napříč Evropou

Nedávné kybernetické a žhářské útoky v Evropě se již staly tématem pro ministry obrany NATO. Dle slov tajemníka NATO zvažuje Aliance zvýšení ochrany své kritické infrastruktury. Vyloučené nejsou ani další kroky proti lidem napojeným na ruské bezpečnostní složky. Jednání o bezpečnosti s důrazem na terorismus, extremismus a dopady války na Ukrajině na vnitřní bezpečnost států Unie plánují také ministři vnitra EU. Jak totiž v dané souvislosti uvedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), útoky zažívá jak Česko, tak Evropa de facto na denní bázi. Dominantně se však (zatím) jedná o útoky kybernetického charakteru. Žhářství se do hledáčku zájmu dostalo až v posledních týdnech.

Bezpečnostní situace v Česku

Po nedávném žhářském útoku v pražském depu dopravního podniku, kdy 6. 6. 2024 došlo ke zničení několika autobusů, pozornost bezpečnostních složek ještě zesílila. „Nyní je intenzivně prověřována varianta, že do útoku byly zapojené ruské tajné služby, stejně jako tomu bylo při sabotážích spojených s dalšími požáry v Evropě,“ přiblížil tak premiér Petr Fiala (ODS). Dle jeho slov byla bezprostředně poté přijata příslušná bezpečnostní opatření, a to ve vztahu k infrastruktuře a místům s vysokou koncentrací osob, zejména pak na území hl. m. Prahy. „Tato opatření jsou ryze preventivní, protože bezpečnostní složky mají za to, že bezprostřední hrozba byla odvrácena,“ ubezpečil také Fiala.

Místopředseda výboru pro bezpečnost, Martin Exner (STAN), v dané souvislosti doplnil, že policie je v pohotovosti a bezpečnostní služby spolupracují s těmi zahraničními, aby bylo možné případným útokům předcházet. „Situaci je třeba vnímat v celoevropském kontextu. Byly to útoky nejen u nás, ale také v Polsku, v Německu, v Litvě. Je třeba bdělost, ostražitost, všímavost. Police a bezpečnostní služby pracují na maximum a rizika jsou nyní minimální,“ potvrdil také slova premiéra.

Jak se „bránit“?

Podle premiéra Fialy je třeba brát v potaz, že ruské hybridní útoky na evropské země se již netýkají jen ovlivňování veřejného mínění a narušování infrastruktury. Cílí již i na veřejný sektor. Ruská politika je dle jeho slov agresivní a staví na vyhrožování směrem k EU i Česku. Konkrétně kyberbezpečnost naší země pak spadá do gesce NÚKIB. Ten vybízí také ke zvýšené ostražitosti – a zpřísnění bezpečnostních opatření (striktní dodržování bezpečnostních standardů jak na úřadech, tak ve firmách apod.). Jak ale dodal Exner, ani to Rusko jistě neodradí. „Tyto hybridní hrozby jsou uplatňovány jako jedna z forem ruské války a musíme se smířit s tím, že ruští představitelé deklarují, že to není válka jen s Ukrajinou, ale i se Západem,“ shrnul.

Ačkoliv bezprostřední hrozby jsou dle slov vládních představitelů zažehnány, opozice je pobouřena tím, jak vláda žhářský útok (ne)řeší. Alena Schillerová (ANO), předsedkyně poslaneckého klubu, pak  vyjádřila překvapení vzhledem k chronologii celého útoku a komunikaci státu . Dožaduje se také jasné odpovědi na otázku, zda byl útok organizován a financován z Ruska, či nikoliv.

Témata článku

Doporučujeme