Naštval císaře
Připojil se ke straně namířené proti Jindřichovi VI., tehdejšímu císaři. Koalice se sice rozpadla, ale Přemyslův strýc Jindřich Břetislav na něj vše císaři prozradil. Přemysl byl tudíž roku 1193 sesazen a nahradil jej žalobníček Jindřich Břetislav. Přemysl raději uprchl znovu do Míšně.
Přece se stal panovníkem
Když v roce 1197 strýc zemřel, nahradil jej Přemyslův mladší bratr Vladislav Jindřich. Hrozil boj, proto raději s Přemyslem uzavřel dohodu, ve které si nechal Moravu a Přemyslovi přepustil Čechy. V letech 1197 – 1198 vládl Přemysl jako kníže, ale roku 1198 se stal dědičným králem. Vládl celých 32 let, což bylo na tehdejší dobu dost dlouho.
Získal Zlatou bulu sicilskou
Pro diplomatické kličky a hry měl Přemysl jak talent, tak zkušenosti. Využil chytře sporu o trůn v říši západoevropského souseda. Nejprve se přidal k Filipovi Švábskému, který se mu za to odměnil roku 1198 dědičnou královskou hodností, posléze se ale přiklonil k Otovi Brunšvickému, a nakonec k sicilskému králi Friedrichu II. Právě od toho získal Zlatou bulu sicilskou, která byla vystavena v den stanovený astrology, 26. září 1212.
První manželka jej přejmenovala
Přemysl se poprvé oženil během svého míšeňského pobytu, jak již bylo uvedeno. Budoucí manželé museli od papeže získat výjimku, jelikož byli příbuzní. Jeho ženou se stala Adléta Míšeňská (1160 – 1211). Zdá se, že to byla ona, kdo ho začal nazývat jménem Otakar. Snad proto, že se jí jako Němce písmenko „ř“ špatně vyslovovalo. Měli spolu čtyři děti: Vratislava, Markétu (v Dánsku, kam se provdala, získala jméno Dagmar – u nás o ní psal kupříkladu V. B. Třebízský), Božislavu a Hedviku.
Přemysl všem tvrdil, že se opravdu milují, ale to časem vyšumělo. Zatoužil pravděpodobně vyměnit starou za novou – vždyť Adlétě „už“ bylo čtyřicet. A tak, co byl korunován českým králem, „vzpomněl“ si, že jsou příbuzní, Adlétu bez váhání a bez rozvodu opustil a zakázal jí, aby s dětmi přijížděla do Čech.
I když nebyl rozveden, nebránilo mu to v další svatbě
I když byl Přemysl stále ženatý, nebránilo mu to v tom, aby se znova oženil, a tak si roku 1199 vzal Konstancii Uherskou (1180 – 1240), sestru uherského krále Imricha. Zavrhl i své děti z prvního manželství. Nevěstě bylo při svatbě 17 let, jemu 40. Z jeho strany údajně šlo o náhlé vášnivé vzplanutí, na škodu nebyl ostatně ani fakt, že pocházela z uherského rodu Arpádovců. Hodilo se mu, že mu tento svazek umožnil klid na východní hranici země. Měli celkem devět dětí, většina z nich však brzy zemřela.
Adléta se objevila znovu na scéně, pak zase Konstancie
Tragická smrt nejstaršího Vratislava způsobila, že se tu objevil dočasný rozvrat manželství, takže Konstancie musela odjet na venkov a k Přemyslovi se načas vrátila Adléta s dětmi.
Mohlo by vás zajímat
Konstancie se však mohla vrátit poté, co se jí narodil syn Václav, kterého Přemysl určil jako následníka trůnu. Adléta navždy opustila naši zemi a roku 1210 musela dát souhlas k rozvodu, jak jí nařídil papež.
Jistota je jistota – roku 1228 dal korunovat syna Václava za českého krále. Na svou dobu se Přemysl Otakar dožil požehnaného věku – 75 let. O deset let po něm zemřela Konstancie (Adléta již byla dávno po smrti). Syna Václava známe jako Václava I., dceru Anežku pak jako sv. Anežku Přemyslovnu.
