Výdaje rostou rychleji než příjmy
Zatímco v poslední dekádě se příjmy i výdaje ve zdravotnictví prakticky zdvojnásobily, náklady v posledních letech rostou rychleji než příliv peněz. V minusu skončil systém poprvé v roce 2021 v důsledku pandemie covidu-19. Od roku 2023 se rozdíl mezi příjmy a výdaji opět prohlubuje. Stát sice od loňska automaticky valorizuje platby za státní pojištěnce – např. důchodce a děti – ale ani to nestačí na pokrytí všech nákladů.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada varuje: „Pokud se tento trend nezmění, může už v roce 2026 nebo 2027 docházet ke zpoždění plateb za poskytnuté zdravotní služby.“ Zdravotní pojišťovny tak letos sahají do svých rezerv, které se v posledních letech výrazně ztenčily. Aktuálně mají v souhrnu desítky miliard korun, což při současném tempu čerpání není udržitelný stav.
Mohlo by vás zajímat
Hledání úspor i systémových změn
Pojišťovny zatím věří, že úspory lze nalézt uvnitř samotného systému. Jednou z cest je například omezení zbytečně opakovaných vyšetření. Pomoci má širší využívání elektronických žádanek a digitalizace zdravotní dokumentace. Kromě toho ale i samotné pojišťovny připouštějí, že do budoucna bude třeba zajistit další příjmy, například úpravou spoluúčasti pacientů nebo revizí systému úhrad.
Ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok, která stanovuje, jak budou pojišťovny hradit jednotlivé výkony. V politickém prostředí ale panuje shoda, že každoroční vyjednávání není dlouhodobě efektivní a je třeba širší reforma.
Co zdravotní systém nejvíc zatěžuje?
Jedním z hlavních faktorů, který tlačí na růst výdajů, je stárnutí populace. Přibývá pacientů s chronickými onemocněními i těch, kteří mají nárok na biologickou léčbu – jednu z nejnákladnějších hrazených terapií. Zároveň z trhu práce každoročně odchází desítky tisíc ekonomicky aktivních lidí, což znamená úbytek nejsilnějších plátců zdravotního pojištění.
Z dlouhodobého hlediska by měly výdaje stabilizovat investice do prevence, které pomáhají omezit výskyt civilizačních chorob. Výsledky se ale projeví až za řadu let, zatímco potřeba úspor je akutní.
Možnosti řešení: spoluúčast i kvalitativní hodnocení
Podle odborné Platformy pro udržitelné zdravotnictví je nutné přejít od kvantitativního k výkonnostnímu modelu financování – tedy odměňovat poskytovatele nejen za počet výkonů, ale i za jejich kvalitu a efekt. Navrhuje také zavést možnost připojištění nebo připlácení za nadstandardní výkony. Předpokladem je ale jasné vymezení základní péče, na kterou má mít nárok každý.
S návrhy na větší spoluúčast pacientů souhlasí i některé politické strany, stávající opozice však varuje před tím, aby kvalitní péče nezůstala dostupná jen těm, kteří si mohou připlatit.
Na pozadí politických debat ale zůstává jasný fakt: zdravotnictví se bez reforem neobejde. Diskuse o slučování zdravotních pojišťoven, transparentnějším hospodaření nebo stanovení dlouhodobých priorit jsou teprve na začátku. Budoucí vláda – bez ohledu na politické složení – bude muset čelit tlaku na systémové změny. Výzvou nebude jen stabilizace financování, ale i zachování dostupnosti a kvality péče v podmínkách stárnoucí populace.
