Češi si stále častěji připravují závěti. Každý desátý nad 50 let už má jasno, co bude s jeho majetkem

Rostoucí zájem o poslední vůli

Podle notářů Češi vnímají závěť stále častěji jako cestu, jak předejít konfliktům mezi dědici. Nejčastějším věkem, kdy lidé dokument pořizují, je podle statistik 62 let. Nejčastější důvod sestavení poslední vůle je rozdělení majetku dle vlastní úvahy – a související snaha o to předcházet konfliktům v rodině, uvádí data Notářské komory ČR.

Častou motivací pro sepsání závěti je i snaha o vydědění potomka. To ale není možné bez zákonného důvodu: „Tím nejčastějším důvodem je ten, že potomek o rodiče neprojevoval dostatečný zájem. Judikatura ale vyžaduje, aby zájem o tento kontakt byl oboustranný,“ vysvětlil pro ČT Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.

Pokud závěť sepsaná není, dědí majetek příbuzní podle zákona. Pokud zůstavitel žádné nemá, majetek připadne státu. Jen loni tímto způsobem stát získal majetek v hodnotě zhruba 300 milionů korun, rok předtím dokonce půl miliardy.

Podle průzkumu STEM/MARK pro UNICEF plánuje letos závěť sepsat zhruba třetina oslovených, polovina ji naopak považuje za předčasnou. Ženy častěji než muži téma odmítají jako nepříjemné. Stále více lidí odkazuje svůj majetek také rozličným neziskovým organizacím.

Jak závěť správně sepsat

Závěť může mít více forem – vlastnoručně psanou, sepsanou na počítači s vlastnoručním podpisem a podpisem dvou svědků, nebo může mít formu notářského zápisu. Notáři zároveň varují, že zejména u vlastnoručních verzí lidé často chybují v pojmech. „Správně je ‚za dědice povolávám‘ nebo ‚zůstavují‘, chybou může být ‚odkazuji‘.“. „Příkladem odkazu je nějaké dílo, obraz, který chce člověk odkázat nějaké instituci. Výhodou odkazu je, že příjemce neodpovídá za případné dluhy,“ vysvětlil také Neubauer.

Charita i prevence zbytečných ztrát

Podle notářů může závěť zabránit i tomu, že peníze z životních pojistek nebo bankovních účtů zůstanou ležet u institucí, protože o těchto financích pozůstalí nevědí, a tak o ně nepožádají. Od příštího roku přitom nastane změna – banky a pojišťovny budou muset aktivně informovat osoby či instituce, které mají na výplatu dědictví nárok. V současnosti totiž mají právo na informaci jen ti, kdo jsou přímo a jmenovitě uvedeni ve smlouvě.

Notáři dnes ani nemají přímý přístup do centrální evidence účtů, což komplikuje zjišťování zůstatků na bankovních účtech zemřelých. Pozůstalí se tak často ani nedozvědí, že na ně majetek čeká. Podle Ministerstva spravedlnosti se ale připravuje legislativa, která by tuto situaci měla změnit.

Témata článku

Doporučujeme