Snížení cen hlavně pro smlouvy bez fixace
Ceny energií začaly klesat už v průběhu letošního roku. Během energetické krize byly ceny podle dodavatelů astronomické a pro řadu podnikatelů šlo o kritické období. Mnozí tehdy přešli na nákup za spotové ceny, aby se vyhnuli dlouhodobým závazkům. Další vlna zlevnění se ale dotkne především zákazníků se smlouvami na dobu neurčitou. Dodavatelé avizují, že jim odběry v příštím roce zlevní, většina z nich hovoří o ca 10 %.
Snížení cen elektřiny příznivě ovlivní také fakt, že stát převezme financování podpory obnovitelných zdrojů (u plynu se tento krok neprojeví, protože se z něj poplatek za obnovitelné zdroje nehradí). Podle Karla Havlíčka (ANO) neměly tyto poplatky dávno spočívat na bedrech běžných zákazníků a firem, které jsou kvůli nim méně konkurenceschopné. Zástupci končící vlády ale krok kritizují jako nesystémové rozhazování peněz ze státního rozpočtu.
Tržní ceny výrazně níže než v krizi
Po krizových letech jsou ceny energií na burzách výrazně nižší. Megawatthodina elektřiny se aktuálně prodává zhruba za 90 eur, megawatthodina plynu přibližně za 30 eur. V případě odhadů dalšího vývoje nejsou odborníci příliš konkrétní, ale shodují se, že výrazný růst cen se nyní neočekává. Mezi zákazníky je proto největší zájem o produkty s fixací na dva roky, které kombinují jistotu ceny s relativně příznivými podmínkami.
Stát zaplatí poplatek za obnovitelné zdroje
Ke snížení plateb za elektřinu přispěje také již zmiňované převzetí poplatků za obnovitelné zdroje energie státem. Pro státní rozpočet to však znamená nový výdaj kolem 17 miliard korun. „Pro nás je vždy související otázka: na čí úkor? Každý takový výdaj z veřejného rozpočtu znamená, že musí mít pokrytou i příjmovou stránku,“ komentoval krok nové vlády prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS). Rozhodnutí musí ještě formálně zapracovat Energetický regulační úřad, aby mohlo začít platit od počátku roku.
Dopad změn se bude lišit podle výše spotřeby. Obecně ale platí, že čím větší odběr, tím vyšší úspora. Běžná domácnost s elektřinou na svícení a vaření a roční spotřebou kolem 3 MWh může ušetřit zhruba 2 400 korun ročně. Domácnosti s vyšším odběrem, které elektřinou ohřívají i vodu, mohou ušetřit téměř pět tisíc korun. Nejvíce se vládní rozhodnutí vyplatí těm, kteří elektřinou také topí – jejich roční úspora by se mohla blížit až deseti tisícům korun.
