Spor o zákon o státních úřednících. Koalice mluví o snadném náboru a propouštění, opozice varuje před politizací

Efektivnější stát, méně papírů a pružnější pravidla

Vládní strany obhajují novelu tím, že současný systém je příliš rigidní a neumožňuje státu reagovat na personální potřeby. Podle předkladatelů je cílem modernější státní správa a snazší příchod odborníků z praxe. „Soustředíme se na nabírání kvalitních lidí, chtěli bychom efektivnější státní správu, aby ubylo papírů a třeba tak ubyde i úředníků,“ uvedl Radek Vondráček (ANO).

Koalice zároveň argumentuje tím, že zákon přinese i úspory a zrychlení rozhodovacích procesů. Úřednické pozice by se měly více přiblížit klasickému pracovnímu poměru, včetně větší flexibility při personálních změnách.

Obavy z politického vlivu a personálních čistek

Opozice ale návrh kritizuje jako krok opačným směrem. Podle ní nejde o efektivitu, ale o možnost vyměnit úředníky po změně vlády. „Záměrem je vyčistit ministerstva a dovléct na ně vlastní lidi,“ zaznělo z úst předsedy ODS Martina Kupky.

Velké obavy panují kolem postavení státních tajemníků. „Státní tajemník na ministerstvech teď bude ministerským nominantem,“ upozornil předseda STAN Vít Rakušan. Podle kritiků se tím oslabuje pojistka proti politickým zásahům do fungování úřadů.

Konec služební komise a složitější obrana úředníků

Výraznou změnou je také zrušení služební komise, na kterou se dosud mohli úředníci obracet v případě sporu nebo propuštění. Nově by jim v takových situacích měla zůstat už jen soudní cesta, která je podle opozice zdlouhavá a pro jednotlivce obtížně dostupná.

Opozice kritizuje i formu předložení zákona. Jde o poslanecký návrh, který nemusel projít standardním připomínkovým řízením. Podle kritiků tak chyběla širší odborná debata i vyhodnocení dopadů změn.

Riziko konfliktu s Evropskou unií

K normě se kriticky staví také některé neziskové organizace a odbory, které zvažují podnět k Evropské komisi. Upozorňují, že zrušení služebního zákona může být problematické z hlediska požadavků EU na stabilní a nezávislou státní správu. To by mohlo mít dopad i na čerpání některých evropských fondů, včetně prostředků určených na obnovu po pandemii.

Ani po dlouhé debatě se opozici nepodařilo prosadit vrácení zákona k přepracování a novela byla schválena.

Kdo jsou státní úředníci a kolik stojí stát

Ve veřejném sektoru dnes v Česku pracuje přibližně půl milionu lidí, tedy zhruba desetina všech zaměstnanců. Samotných státních úředníků, na které se nový zákon vztahuje, je více než 70 tisíc. Nejvíce jich pracuje na ministerstvech práce a financí, přičemž zhruba 77 procent tvoří ženy. Průměrný věk se pohybuje mezi 45 a 55 lety a dál roste. Na jejich platy míří ročně téměř 44 miliard korun, průměrná mzda na úřednických pozicích činí zhruba 50 tisíc korun hrubého. Podle dat Ekonomického ústavu Akademie věd tento výdělek v posledních letech reálně klesal a zaostával za průměrnou mzdou v ekonomice.