Odkud pocházel tento diamant?
Podobně jako proslulý diamant Koh‑i‑Noor pochází i kámen nepříliš šťastně nazvaný Hope — tedy „Naděje“ — z Indie a podle pověstí přináší svým majitelům neštěstí. Původně vážil téměř 112,5 karátu a patřil k největším drahokamům světa. Jeho vlastnictví však častěji než naději provázely tragédie.
Zrodí se legenda o prokletí
Podle jedné legendy byl diamant vyňat z čela hinduistické bohyně Síty. Kněz, který jej ukradl, měl být za svůj čin umučen k smrti. Roku 1642 získal obří drahokam francouzský kupec a odvezl jej do Evropy. O šestadvacet let později ho prodal králi Ludvíku XIV.
Dvorní klenotník kámen přebrousil na zhruba 67 karátů a král jej nosil pouze při slavnostech. Panovník však zemřel jako zlomený muž a jeho nástupce potkaly ještě krutější osudy. Princezna de Lamballe byla zavražděna davem, zatímco Ludvík XVI. i Marie Antoinetta skončili pod gilotinou.
Mizí ve víru revoluce
Samotný kupec, který kámen do Evropy přivezl, se podle legendy vydal zpět do Indie hledat další bohatství — a měl být roztrhán smečkou psů. V září 1792 se diamant během Francouzské revoluce ztratil a na čas zmizel z dějin.
Na počátku 19. století se znovu objevil a údajně jej vlastnil britský král Jiří IV., jenž zemřel roku 1830 zatížen obrovskými dluhy.
Přechází z ruky do ruky
Ve třicátých letech 19. století byl kámen přebroušen na dnešních 45,52 karátu a dostal jméno po londýnském bankéři Henrym Philipu Hopeovi. Jeho synovec lord Francis Hope však zkrachoval a roku 1902 diamant prodal — krátce poté, co při nehodě přišel o nohu.
Ničí rodinu amerického magnáta
Roku 1912 koupil kámen americký magnát Edward Beale McLean své ženě. Krátce nato začala série tragédií: úmrtí v rodině, smrt syna při nehodě, závislost a předčasná smrt dcery i rozpad manželství. McLean nakonec zemřel v psychiatrické léčebně.
Mohlo by vás zajímat
Končí za sklem
Z McLeanovy pozůstalosti diamant získal klenotník Harry Winston, který jej roku 1958 raději daroval Smithsonian Institution ve Washingtonu.
Klenot velikosti vlašského ořechu, zasazený do náhrdelníku posetého dalšími drahokamy, je dnes uložen v zabezpečeném trezoru. A pokud pověsti nelžou, snad už nemůže nikomu ublížit — jen tiše připomíná, jak tenká může být hranice mezi krásou a zkázou.
