Dražší paliva zvyšují náklady zemědělcům
Růst cen energií začínají citelně pociťovat např. zemědělci. Palivo je pro ně klíčové zejména v období jarních prací na polích, kdy spotřeba pohonných hmot výrazně roste. Někteří sice mají naftu ještě ze zásob, ty ale podle nich dlouho nevydrží. Pokud zůstanou ceny na současné úrovni nebo porostou dál, může to výrazně zvýšit náklady na výrobu. Zemědělci odhadují, že se jejich náklady zatím zvýšily zhruba o pětinu. Kromě paliv totiž zdražují také hnojiva nebo krmiva.
Problémy mají i dovozci potravin a dopravci
Napětí v oblasti Perského zálivu komplikuje také dopravu zboží. Ucpané letecké i námořní trasy zpomalují dovoz některých potravin do Evropy. Potíže mají například firmy dovážející rýži z Indie. Problémy mohou nastat také u ryb, které se do Evropy často dopravují letecky, právě letecké trasy jsou ale nyní přetížené.
Pokud by komplikace v dopravě trvaly delší dobu, mohly by podle odborníků růst i ceny některých potravin. O tom, zda a o kolik zdraží, rozhodnou následující týdny a další vývoj konfliktu.
Dražší nafta komplikuje situaci také dopravcům. Ti odhadují, že jejich náklady mohou během jediného měsíce vzrůst o stovky tisíc až miliony korun. Zatím většina firem se zdražováním přepravy vyčkává. Pokud ale vysoké ceny paliv vydrží i během léta, podle dopravců se zvýšení cen služeb pravděpodobně nevyhne.Dražší provoz může v budoucnu zasáhnout i dálkovou veřejnou dopravu.
Ropa zdražila téměř na dvojnásobek
Ceny ropy výrazně kolísají už od začátku roku. Na počátku ledna se barel ropy Brent obchodoval zhruba kolem 60 dolarů. V posledních dnech ale cena krátce vystoupala až k hranici 118 dolarů za barel a během dne se pohybovala kolem 100 dolarů. Výrazně zdražuje také zemní plyn pro evropský trh – aktuálně se obchoduje přibližně za 57 eur za megawatthodinu. To je sice méně než maxima z roku 2022, ale výrazně více než před začátkem současného konfliktu.
Hormuzský průliv je téměř zablokovaný
Klíčovým problémem zůstává doprava ropy z oblasti Perského zálivu. Hormuzský průliv, kterým prochází významná část světového obchodu s ropou, je podle dostupných údajů momentálně využíván jen asi na deset procent běžné kapacity. Provozovatelé lodí mají obavy o bezpečnost posádek i nákladu a část tankerů proto do oblasti vůbec nevysílají.
Ministři financí zemí skupiny G7 spolu se šéfem Mezinárodní energetické agentury jednají o možnosti uvolnit část strategických zásob ropy, aby zmírnili tlak na trh.
Mohlo by vás zajímat
Trump mluví o rychlém konci konfliktu
Americký prezident Donald Trump ale označuje průběh konfliktu s Íránem za úspěšný a tvrdí, že ceny ropy už začaly klesat. Trhy reagovaly i na informaci, že americké námořnictvo doprovodilo první tanker Hormuzským průlivem. Po tomto oznámení ceny ropy částečně klesly, nadále ale výrazně kolísají a zůstávají výrazně vyšší než před vypuknutím bojů.
Íránské revoluční gardy ale zároveň prohlásily, že nedovolí export ani „kapky ropy“ z regionu, dokud neskončí americké a izraelské útoky.
Růst cen může mít i politické dopady
Podle Bílého domu by zdražování energií mělo být pouze krátkodobé. Administrativa tvrdí, že jde o cenu za snahu odstranit íránskou hrozbu v regionu. Vyšší ceny paliv ale už pociťují i američtí spotřebitelé, což může být problém i politicky. Levné energie přitom patří mezi témata, se kterými chtějí republikáni oslovit voliče v nadcházejících volbách.
Podle zákulisních informací se proto někteří Trumpovi poradci snaží prezidenta přesvědčit, aby jasněji definoval cíle konfliktu a otevřel cestu k jeho ukončení.


