Kvalitní spánek by měl být součástí zdravého životního stylu. Délka a doba spánku je však u lidí individuální. Dospělý člověk by měl spát 7 – 8 hodin, starým lidem většinou postačí 6 – 7 hodin. „Je všeobecně známo, že se lidé dělí dle denní či noční aktivity na takzvané skřivany a sovy. Ani sledování televize a mobilu, což jsou činnosti, kterými si také mnozí naši pacienti na oddělení krátí čas, nepřispívají ke zdravému spánku. Modré světlo z obrazovek blokuje vylučování melatoninu, hormonu tvořeného v části mozku zvaném hypothalamus, který řídí, zda máme bdít, či spát. Starým lidem se ho obecně tvoří méně, proto také mívají se spánkem větší potíže. Naštěstí umíme melatonin v těle nahrazovat i uměle,“ vysvětluje Marie Mikačová.
Co lidem brání v klidném spaní? „ Jsou to především obavy, úzkost, strach a nejistota, které s sebou přináší například nemoc. Jako rizikové faktory nespavosti vnímám i nedostatečný pohyb, nezdravou stravu s velkým obsahem tuků a cukrů, pití velkého množství kávy, závislost na alkoholu a kouření a v neposlední řadě i nepřiměřenou stresovou zátěž,“ dodává lékařka.
K onemocněním může přispět nekvalitní spánek i směnný provoz
Jaký vliv má na zdravý a kvalitní spánek například směnový provoz v zaměstnání? „Směnnost v práci se na kvalitním a zdravém spánku podepisuje velmi silně v jakémkoliv oboru, my lékaři to pociťujeme, troufám si říct, s každým odpracovaným rokem víc a víc. Cirkadiánní rytmus, zjednodušeně naše vnitřní hodiny, určují, aby se nejrůznější procesy v těle děly ve správný čas. Třeba u usínání a vstávání je nutné, aby byl cirkadiánní rytmus sladěn s časem kolem nás. To se při směnném provozu a noční práci neděje. V důsledku toho se v našem těle narušují hormonální i metabolické pochody, a hrozí nám větší riziko onemocnění. Proto bych chtěla apelovat na občany, ať uvážlivě zvažují návštěvu lékaře, především v nočních hodinách,“ upozorňuje MUDr. Mikačová.
Nespavost, spojená s nedostatečně dlouhým a kvalitním spánkem, může vést k celé řadě onemocnění. „Především se jedná o zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, infarktu myokardu či cévní mozkové mrtvice, obezity, diabetu mellitu 2. typu, deprese a Alzheimerovy choroby. K obecným doporučením pro kvalitní spánek patří pravidelná a střídmá strava v průběhu celého dne, dostatečný pohyb jako chůze, jízda na kole, běh, omezit alkohol, kofein a nikotin, modré světlo z obrazovek před spaním, spánek v temné, dobře vyvětrané místnosti a na kvalitní matraci, zklidnit myšlenky třeba dechovou technikou. Zkrátka nejvíce pro svůj kvalitní spánek uděláme, když si budeme dopřávat dostatek času a relaxace, oblíbené pohybové a kulturní aktivity, nejlépe společně s rodinou a přáteli,“ doporučuje lékařka Marie Mikačová.
