Nevyužitý evropský potenciál?
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje musí EU pro zachování konkurenceschopnosti v prvé řadě snížit byrokratickou zátěž pro firmy, dále investovat do inovací a také vystupovat jednotně. S těmito postoji se ztotožňuje i ekonomka Helena Horská, která zároveň působí jako poradkyně premiéra a je členkou Národní ekonomické rady vlády. „Abychom udrželi naši ekonomickou a životní úroveň, musíme zrychlit a udělat vše pro využití potenciálu, který máme,“ shrnula s tím, že Evropa začala zaostávat kvůli pocitu blahobytu. A protože Evropané jsou v podstatě spokojeni, schází jim dle slov Horské drive a hlad po větším úspěchu. Toho ovšem konkurence využívá a konkrétně USA a Čína tak mají prostor pro uplatnění své dravosti.
Problém? Investice
Ačkoliv Česko disponuje v řadě ohledů stabilním prostředím a např. v oblasti sociálních jistot je ve srovnání s jinými zeměmi spíše napřed, zejména v oblasti technologií, v digitálních službách, IT apod. zaostává. Problémem jsou ale v tomto případě finance, resp. nedostatek peněz pro inovace. „My máme dost peněz, ale nevyužíváme je tam, kde bychom je využívat měli,“ upřesnila Horská. A je faktem, že i průběžné statistiky stále ukazují, že domácnosti v Česku spoří, ovšem své finanční prostředky střádají na konzervativních spořicích produktech, tudíž nesměřují do ekonomiky. Správnou cestou by naopak bylo generovat z těchto úspor investice.
Bezpečnost jako další klíčové téma
Kromě zvyšování konkurenceschopnosti a investic však nelze opomíjet ani otázku bezpečnosti, resp. jejího posilování. Dle slov Jiřího Šedivého, ředitele Evropské obranné agentury, se investice do oblasti obrany za poslední dva až tři roky, resp. od počátku války na Ukrajině, v rámci Unie zvýšily o přibližně 30 %. Jednalo se však o investice krátkodobé, tedy např. podporu nákupu vojenského materiálu, podporu Ukrajiny a doplňování skladů vojenského materiálu. „To vše jsou investice v krátkodobém horizontu. Musíme ale myslet i na horizont střednědobý a dlouhodobý. Musíme více investovat do zbraňových systémů příští generace. Evropanům také chybí protivzdušná a protiraketová obrana, kybernetická obrana, prostředky pro průzkum elektronického boje, bezpilotní prostředky, ochrana kritické infrastruktury a podobně,“ shrnul Šedivý.
Šedivý však zároveň vyloučil, že by Česko mohlo zvýšit výdaje na obranu až k 5 %, jak požaduje po členech NATO nový americký prezident Donald Trump. „To je nereálné nejen pro Česko, ale i mnoho dalších členských zemí. Možné by bylo – třeba v dalších čtyřech až pěti letech – mírně překročit tříprocentní hranici,“ uzavřel.
