Odpověď na otázku najdeme v zákoníku práce. Naštěstí ne každá nemoc dovolenou zkracuje. Zákon počítá s tím, že lidé občas onemocní, a chrání tak alespoň část jejich nároku.
Nemoc a karanténa
Z hlediska nároku na dovolenou se nemoc (přesněji řečeno pracovní neschopnost), případně také karanténa (jejíž význam v praxi nám jasně ukázal kovid) počítá jako výkon práce, a to do zákoníkem stanoveného limitu. Tudíž ten, kdo dvakrát za rok ulehne na 14 dní s nachlazením, obavy o svou dovolenou určitě mít nemusí.
Mohlo by vás zajímat
Dlouhodobá nemoc
Jiná situace však nastává v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dle zákoníku práce se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná z důvodu pracovní neschopnosti (resp. karantény) v témže kalendářním roce jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. V případě zkráceného úvazku do výše dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby.
Zákoník práce však zároveň uvádí, že za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci v podobě pracovní neschopnosti (resp. karantény) pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.
Krácení dovolené při nemoci
Řečeno zjednodušeně, dovolená se vám bude krátit v případě, že součet trvání pracovní neschopnosti v témže kalendářním roce překročí limit, kterým je dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Při plném úvazku (8 hodin denně x 5 dní v týdnu x 20 týdnů) se jedná o 800 hodin. Obdobný výpočet bude platit pro zkrácený úvazek.
Naopak dovelená se vám krátit nebude, pokud
- tento limit nepřekročíte
- a zároveň v daném roce odpracujete mimo tuto pracovní neschopnosti alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby, což je 480 hodin při klasickém 40hodinovém týdenním úvazku. Při zkráceném úvazku se vás týká kratší pracovní doba.
Pracovní neschopnost nad 20 týdnů
Pokud jste v pracovní neschopnosti déle než 20 týdnů, každý další týden nad tento limit už se už nepovažuje pro účely dovolené za výkon práce. Navíc za každý další týden pracovní neschopnosti nad tento limit se dovolená krátí o 1/52 z celkového ročního nároku na dovolenou.
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání
Pokud je však vaše pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, tento limit se vás netýká a vaše pracovní neschopnost se počítá v plném rozsahu jako výkon práce a dovolená se nekrátí.
Minimální počet odpracovaných dnů
Pozor na jednu věc. Aby vám nárok na dovolenou vůbec vznikl, musíte odpracovat minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Tedy při 8hodinové pracovní době se jedná minimálně o 160 odpracovaných hodin v kalendářním roce. Jestliže odpracujete čtyřnásobek týdenní pracovní doby, vzniká vám pak nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý další odpracovaný týden 1/52 ročního nároku na dovolenou.
Zdroj. Zákoník práce, zejména § 213, 216
Témata článku
Doporučené články
Michael Jackson a Marilyn Monroe – dva slavné životy, dvě podivné smrti. Zjevují se dodnes jejich duchové?- Tajemství černých madon: Proč jsou tak znepokojivé – a co mohou vypovídat o našich kořenech?
- Mamuti v ledu: Co je zahubilo během jediného okamžiku?
- Kaňon Colca: Peru skrývá propast větší než slavný Grand Canyon
