Šlechtic se zamiloval, ale svoji lásku ztratil
Arthur James Balfour, pozdější první hrabě z Balfouru, se na první pohled zamiloval do krásné Mary Catherine Lyttletonové. O pět let později jí nabídl sňatek. Než však stačil požádat o její ruku otce – vikomta Cobhama – Mary náhle onemocněla horečnatým tyfem a na Květnou neděli 21. března 1875 zemřela ve věku pouhých dvaceti čtyř let.
Balfour nesl ztrátu milované ženy hluboce. Už se nikdy neoženil a po dalších pětapadesát let, až do vlastní smrti, trávil každou Květnou neděli v přítomnosti Maryiny sestry a jejího manžela. V tichosti, ale neochvějně, vzpomínal na lásku, která ho provázela celý život. A právě ta se stala jedním z nejzvláštnějších a nejprobíranějších případů v dějinách parapsychologie.
Přicházejí podivné zprávy z druhé strany
První podivné zprávy začaly přicházet krátce po smrti Frederika Myerse v roce 1901. Myers, zakládající člen Společnosti pro parapsychologický výzkum, se už za života rozhodl, že se po smrti pokusí navázat kontakt se světem živých. Jeho přítelkyně Margaret Verrallová, která vyučovala klasickou literaturu na cambridgeské univerzitě, začala prostřednictvím automatického psaní dostávat řecké a latinské poznámky, náznaky a symboly.
Zanedlouho podobné zprávy hlásila i další média – včetně Alice Kiplingové-Flemingové, sestry Rudyarda Kiplinga, a Winifred Coombeové-Tennantové. Většina médií se navzájem neznala, nebyla v kontaktu a netušila nic o Balfourově dávné lásce k Mary Lyttletonové.
Zvláštní sdělení se však postupně začala zaměřovat na detaily, které mohl znát pouze Arthur – a které se týkaly Mary nebo jejího bratra Francise, jenž tragicky zahynul v Alpách roku 1882. Mary v nich vystupovala pod jménem „Květná dívka“, zatímco Arthur byl označován jako „Věrný rytíř“. Zmínky o lasturách srdcovky například odkazovaly na erb rodiny Lyttletonů. Jednotlivé symboly a odkazy působily samy o sobě nesmyslně, ale dohromady skládaly mozaiku příběhu dvou lidí, které smrt rozdělila – a snad znovu spojila.
Arthur začal i navštěvovat seance
Balfour nikdy sám žádnou seanci nevyhledal, ale od roku 1912 začal docházet na setkání vedená Winifred Coombeovou-Tennantovou. Zprávy postupně nabývaly jasnějších obrysů. Zdálo se, že se mu Mary snaží vzkázat jediné: že její láska trvá dál.
V roce 1929 Winifred sdělila Balfourovi, že měla vidění Mary, která jí řekla, že je po smrti se svým bratrem Alfredem – a že Arthur „nikdy není sám“. Balfour, uzavřený a zdrženlivý muž, své zážitky na veřejnosti nerozváděl.
Mohlo by vás zajímat
Zemřel po dlouhé nemoci v březnu roku 1930. Případ Květné neděle, jak byl později nazýván, vyšel podrobněji až v roce 1960. Zůstává jednou z nejzvláštnějších kapitol v dějinách touhy překročit hranici mezi životem a smrtí.
