Bouře, která změnila tvář města
Zdánlivě pevná půda pod našima nohama není vždy tak spolehlivá, jak by se mohlo zdát. Neznámé nebo nově vznikající dutiny a sesuvy půdy mohou vyvolat naprosto nečekané katastrofy. Pro obyvatele Ciudad de Guatemala, hlavního města stejnojmenného státu ve Střední Americe, jsou přírodní události jako erupce sopek, zemětřesení nebo silné větry bohužel důvěrně známé.
Ve dnech 29. a 30. května 2010 zasáhla Guatemalu tropická bouře „Agáta“. Místy spadlo až 350 litrů vody na metr čtvereční, což vedlo k četným sesuvům půdy a tragickým ztrátám — více než 150 lidí přišlo o život.
Nastal nepředvídatelný propad v srdci města
Se sesuvy půdy jsou Guatemalci obeznámeni lépe, než je jim milé. Avšak fenomén, odborně nazývaný „propad půdy“, se v této podobě dosud neobjevil. Při propadech půdy vznikají útvary jako kotle, trychtýře nebo šachty — obvykle v horninách snadno rozpustných, jako jsou sádrovec, kamenná sůl nebo vápenec. Ciudad de Guatemala však stojí na vulkanickém popelu, který se rozpouští jen obtížně. Přesto 29. května večer vznikla uprostřed města propast — široká zhruba 20 metrů a hluboká až 100 metrů. V její hloubce byla pohlcena třípatrová budova, a několik dalších domů se ocitlo na hraně.
Voda tu působí jako neviditelný vrah
Jeden z klíčových faktorů je zřejmý: propad nastal krátce po mohutných přívalových deštích. Obrovské množství vody proniklo pod povrch a vytvořilo dutinu. Otázkou zůstává: jak se dešťová voda dostala tak rychle tak hluboko? Experti viní selhávající kanalizační síť hlavního města — kvůli netěsnostem totiž voda uniká a zaplavuje podzemní erozní zóny. Nikdo však nedokáže říct, kolik podobných dutin už vzniklo. Pro obyvatele města to znamená žít s trvalým, nepříjemným pocitem nejistoty.
Evropa taky neuniká, může za to důlní dědictví
I v Evropě dochází k sesuvům, byť s menšími následky. Ve střední Evropě jsou časté propady půdy způsobené historickou těžbou uhlí. Příkladem je obec Nachterstedt, kde v roce 2009 do jezera (které bylo bývalým povrchovým dolem) spadl rodinný i část nájemního domu. Tři lidé se dosud pohřešují — a pravděpodobně skončili pod miliony kubických metrů zeminy, která se zřítila do vodní plochy.
České nebezpečí: to jsou opuštěné šachty a zaplavená území
I v Česku přibývá hlášení o vzniku obřích jam — jen na severu Čech více než desetkrát ročně. Staré a opuštěné důlní šachty, především na Ústecku, mohou po vydatných deštích ztratit nosnost, zvlášť když je vrchní vrstva nasycena vodou. Na Ostravsku pak k propadům přispívají i nepatrné otřesy půdy.
Dalším problémem jsou antropogenní jezera, vzniklá zaplavením propadlého území. Například Turyňský rybník na Kladensku, který dnes tvoří přírodní rezervaci, je zbytkem takového procesu. Nejdramatičtějším příkladem propadů půdy v Česku však zůstávají sesuvy v pražské Stromovce během ražení tunelu Blanka. V letech 2008–2010 vznikaly krátery až 30 metrů v průměru a 15 metrů hluboké. U pražské Stromovky je však situace složitější: příčiny nejsou vždy jednoznačné — nelze je pokaždé automaticky spojovat se stavbou tunelu Blanka, existují i reporty o roli vody a poruchách potrubí.
