Tělo tajné agentky je dokumentárně fikční drama, které vzniklo na základě reálného osudu Hany Krupkové. Její skutečný příběh by se dal stručně popsat následovně. Hana Krupková byla rodačka z východočeské Chotěboře a společně se svým manželem Václavem se zapojili do pomoci parašutistům z operace Silver A. V roce 1942 se přes své přátele Hladěnovy dostali k odboji a ubytovali u sebe parašutistu Alfréda Bartoše, který se s Václavem znal z vojenské služby.
Po atentátu na Heydricha se Hana a Václav rozhodli, že odjedou pryč z Pardubic na krátkou dovolenou do Police nad Metují. Již druhého dne ráno je však v tamějším hotelu Pejskar zatklo gestapo a byli převezeni do Petschkova paláce, sídla pražského gestapa. Tam Hanu vyslýchal Wilhelm Schultze, s nímž navázala intimní vztah, aby zachránila svého manžela. Později byla propuštěna a dostala zaměstnání v jinonické Waltrovce, kde měla pracovat právě pro gestapo. Václav Krupka byl umístěn do koncentračního tábora. Společně se znovu setkali až v roce 1946. V lednu 1947 dostala Hana Krupková obsílku k Mimořádnému lidovému soudu. Byla odsouzena k „tříletému těžkému žaláři“ za to, že byla konfidentkou gestapa v továrně Walter. Trest si odpykávala na statku v Běchovicích. Manžel jí vozil jídlo a cigarety, úplatná dozorkyně je ponechávala o samotě. Při třetí návštěvě Hana otěhotněla. Když to manželovi sdělila, považoval to za komplikaci ve svém úsilí dosáhnout rozvodu, který by mu umožnil pokračovat ve vojenské kariéře. Hana byla následně nucena spolupracovat s STB, bála se, že by jí jinak hrozilo doživotí. Po roce 1968 mohla Hana Krupková konečně legálně emigrovat do Německa, kde zemřela v roce 1997. Václav Krupka zůstal v Československu a zemřel v roce 1994.
Tomáš Dianiška patří mezi nejúspěšnější současné dramatiky a režiséry
Získal řadu prestižních ocenění. Je nositelem Ceny divadelních kritiků 2017 v kategorii Talent roku. V roce 2019 získal ve stejné anketě dokonce ceny dvě. Jednu v kategorii Poprvé uvedené české hry jako autor inscenace Transky, body, vteřiny o atletce Zdeně Koubkové, která našla odvahu ke změně pohlaví. Druhou jako režisér této hry uvedené v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, a to v kategorii Inscenace roku 2019. Velký úspěch zaznamenala také jeho inscenace Špinarka, opět v ostravském Divadle Petra Bezruče. Dianiška za ni získal cenu za Nejlepší poprvé uvedenou českou hru a hlavní představitelka Markéta Matulová byla vyhlášena Herečkou roku i Talentem roku 2021. Dianiškova hra Burian v divadle F.X. Šaldy v Liberci se zase blýskla Cenou Thálie pro herečku Veroniku Korytářovou, jež v jeho režii ztvárnila krále komiků Vlastu Buriana. Spolupracuje i s Českým rozhlasem, v prosinci 2023 by měl jít do kin jeho první celovečerní režijní debut – film dle vlastního scénáře.
Dramaturgyně Lenka Smrčková k nové premiéře říká: „Tomáš Dianiška má neskutečný dar vyprávět velmi drsné příběhy s velikým nadhledem, až humorem. Postavy naší hry se často ocitají v mezních a krajních situacích, volí mezi životem a smrtí. Rozhodují se, zda se mají zaprodat, nebo raději zůstat čestní a zachránit sebe a své blízké. Nikoho nesoudíme ani nemoralizujeme, protože sami nevíme, jak bychom se v takové situaci zachovali. Neříkáme, co je špatně a co dobře, ale předkládáme obraz velmi vyhrocené doby. Baví mě, že herci střídají několik hereckých poloh ve velmi krátkém čase, a také že si pohráváme s žánrem. Diváci se mohou těšit na prvky grotesky, akčního thrilleru, přitom ale vyprávíme reálný příběh skutečných odbojářů.“ Tomáš Dianiška spolupracuje s Klicperovým divadlem poprvé. Výpravu vytvořila Lenka Hollá, hudbu Matěj Štesko. Dramaturgii měla na starosti Lenka Smrčková, která k práci s oceňovaným režisérem dodává: „Bylo to pro nás všechny inspirativní setkání a pozorovat Tomáše při práci je vyloženě radost, věříme, že nálada, která během zkoušení panovala, se projeví i v samotné inscenaci.“
Klicperovo divadlo čekají do konce sezóny ještě dvě přidané premiéry, obě proběhnou v červnu a obě jsou v režii Pavla Kheka. Tou první bude one woman show Lenky Loubalové s názvem Nemůžu uvěřit a bude se konat v Podkroví 10. června. Poslední premiérou pak bude ve Studiu Beseda hra Neil LaButa Podoba věcí, jež proběhne o týden později, 17. června.
