Kryt civilní obrany vznikl v roce 1953 v severovýchodním rondelu zámeckých valů. Obyvatelé z budovy u pardubického zámku dokonce vystěhovali, kvůli utajení krytu. Celá stavba sloužila jako velitelské stanoviště civilní obrany, tedy štábu, který měl řídit činnost ve městě ohroženém radioaktivním spadem po případném útoku. Do krytu se mělo vejít zhruba několik desítek lidí, filtroventilační zařízení bylo krátkodobé, jen asi pro 120 osob. Zařízení mělo nejen elektrický, ale také ruční pohon.
Stavba je vybavena telefonem a dálnopisem, kryt obsahoval strohá sociální zařízení, sprchy, vojenská lůžka. Voda pocházela z vlastní studny. Kryt byl napojen byl na vnější zdroj elektřiny a měl i svůj generátor. Teplota se zde pohybuje mezi deseti až patnácti stupni Celsia a je stabilní. V 90. letech dvacátého století začalo část krytu využívat Východočeské muzeum. Jsou zde archeologické depozitáře vykopaného a ještě dosud nezpracovaného archeologického materiálu.
