Nejúspěšnější irská dramatička současnosti – Marina Carr – se narodila v roce 1964. Zásadním okamžikem v jejím životě byla smrt matky, která jí zemřela v pouhých třiačtyřiceti letech, pět měsíců před Marininou maturitou. Marina pak na univerzitě studovala anglický jazyk a filozofii, byla členkou divadelního souboru. V roce 1988 získala bakalářský titul na University College v Dublinu. Magisterské studium Anglo-Irish Literature and Drama zakončila diplomovou prací o Samuelu Beckettovi, neboť absurdní drama ji na počátku kariéry velice zajímalo. Debutovala absurdní komedií Dole v temnotách roku 1989 a v podobném duchu jsou psané i její další hry Podlehnutí jelena (1990) nebo Tahle láska (1991). Převrat v její tvorbě začal v roce 1994, kdy napsala hru Maja (tato hra byla později označena za první díl tzv. Midlanské trilogie).
Midlanskou trilogii tvoří hry: Maja (1994), Porcie Coughlanová (1996) a právě U kočičí bažiny (1998). Všechny tři příběhy se odehrávají v bažinatých končinách irského středozemí, kde autorka do svých sedmnácti let žila. Hlavními hrdinkami jsou tři ženy, které skrze ztrátu blízké osoby ztratily i sebe. Ocitají se v bezvýchodných situacích, z nichž se snaží najít cestu ven. Útěchu hledají v krajině, pro níž nejsou neobvyklé nadpřirozené postavy vycházející z keltských legend. Marina Carr o U kočičí bažiny říká: „Je to drama o smrti, tak se jeho centrem stává svatba. Jedná se o hru, v níž je třeba říct, co má být řečeno, takže na konci uslyšíme nic než ticho. U Kočičí bažiny je drama o nenávisti, a tak láska musí být v jeho středu.“
Diana Šoltýsová se do Klicperova divadla jako režisérka vrátila potřetí, na repertoáru divadlo úspěšně uvádí její inscenace Hana a Její Pastorkyňa. V červnu odpremiérovala v Městském divadle Mladá Boleslav hru Porcie Coughlanová, jejíž autorkou je také Marina Carr. V minulosti sama Šoltýsová hrála v inscenaci Žena a Megera. K novince říká: „Hledali jsme společně s vedením divadla hru, kde by titulní roli ztvárnila Kamila Sedlárová. Nakonec jsme se rozhodli právě pro U kočičí bažiny, protože Hester Swanová je mimořádně náročná a hluboká role a věděla jsem, že Kamila je ideální představitelka, což se během zkoušení záhy potvrdilo. Marina Carr o této hře řekla, že je o smutku, a proto musí být zábavná. Společně se všemi herci a celým týmem jsme se těmto jejím slovům snažili dostát.“
Šoltýsové slova doplňuje dramaturgyně Lenka Smrčková: „Autorčinou inspirací jsou antické tragédie, jedná se tedy o velmi bolestivá témata, kde postavy jednají v nějaké naprosto bezvýchodné situaci. Síla jejích her spočívá v tom, že hrůzné činy, které hrdinové těchto her páchají, chápeme skrze jejich absolutní lásku k někomu dalšímu. A nad tím vším se tyčí řada nadpřirozených bytostí, které celku dodávají nadhled a humor.“
Klicperovo divadlo v letošní sezóně chystá celkem osm premiér, do Vánoc se diváci mohou těšit ještě na autorskou inscenaci Tomáše Ráliše Vyhubyt ve Studiu Beseda, a především na Hamleta, který bude mít na Hlavní scéně premiéru 16.12. v režii uměleckého šéfa Pavla Kheka.
