„Pro školy je to samozřejmě problém jak z hlediska životního prostředí a zbytečného vytváření odpadu, tak etiky, protože chtějí děti vést k odpovědnému vztahu k jídlu. Zároveň řeší i ekonomické dopady. Pokud by nevynaložily peníze na zbytečné porce a na zpracování odpadu, mohly by je využít například na kvalitnější suroviny,“ popsala radní pro oblast školství Irena Matonohová.
Město proto připravilo seminář, kde se dozvědělo, že na základní škole Arménské vymysleli audit jídla, kdy zjišťovali, co se vrací nejvíce. Dobrým nápadem jsou samoobslužné bary, kdy si děti naberou, na co mají chuť a ve své preferované porci. Salátové bary mají už například na základních školách Košinova a Herčíkova.
Mohlo by vás zajímat
Aby se jídlo zbytečně nevyhazovalo, vznikl projekt Zachraň oběd. Ten lze darovat na charitu nebo žákům ze sociálně slabých rodin. „Všechny darované porce se z hygienického hlediska musí evidovat, k tomu slouží aplikace Zachraň oběd. Ta je napojena rovnou na charitu, která dostává informace o jídle v momentě předání,“ uvedla provozní ředitelka projektu Zachraň oběd Denisa Rybářová.
V Brně jsou do aplikace zatím zapojeny dvě organizace: Grand Kitchen, která dodává jídlo do nedalekého centra Armády spásy, a spojená ZŠ J. A. Komenského a MŠ Brno. Z ní putuje jídlo do Dětského domova Zábrdovice.
Projekt Zachraň oběd byl spuštěn do praxe v březnu 2022 a svou misi splnil už u téměř 100 000 porcí. Aktuálně je do něj zapojeno 11 komerčních jídelen, 15 soukromých a 5 veřejných školních jídelen a 2 vysokoškolské menzy. Projekt je součástí organizace Zachraň jídlo, fungující už od roku 2013. Ta se snaží šířit osvětu v oblasti plýtvání potravinami a zavádět systémové změny, které tomu předcházejí.
