Referendum jako hlavní bod sporu i naděje
Zavedení celostátního referenda patří mezi dlouhodobě diskutovaná témata české politiky. Vláda jej nyní znovu otevírá s cílem posílit přímou demokracii a zapojení občanů do rozhodování. „Pro nás je klíčové, aby občané mohli rozhodovat přímo, aby nemuseli rozhodovat jen ve volbách skrze své zástupce. Budeme se snažit, aby ten návrh byl přijatelný,“ uvedl tak pro ČT ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (nestr. za ANO).
Specifické požadavky má na celostátní referendum hnutí SPD, které dlouhodobě prosazuje jeho širší podobu – včetně možnosti hlasovat o vystoupení z EU či NATO.
Podle současného návrhu by však referendum mělo mít jasně stanovené limity. Hlasovat by nebylo možné o změnách Ústavy, o daních, vystupování z mezinárodních organizací ani otázkách lidských práv. Naopak by se mohlo týkat například společenských témat, jako je eutanazie nebo budoucnost těžby uhlí. „Politická realita je taková, že máme 15 poslanců ze 200 a tím pádem to pro nás toto volební období končí,“ komentoval tak stav předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Piráti: ano, ale s podmínkami
Právě rozsah referenda tak zůstává jedním z klíčových sporů mezi vládou a opozicí. Také Piráti jej dlouhodobě prosazují, jejich podpora je ale podmíněná. „Chceme, aby zákon byl akceschopný, ale nenahrazoval principy parlamentní demokracie,“ uvedla pirátská poslankyně Kateřina Stojanová.
Podle Pirátů je také zásadní, aby referendum nemohlo být zneužito k vystoupení z Evropské unie nebo NATO ani ke změnám samotné Ústavy. Diskuse se však na půdě Sněmovny vede i o technických parametrech – například o počtu podpisů nutných k vyvolání hlasování, který by se mohl pohybovat kolem 250 tisíc, nebo o minimální účasti mezi 25 a 50 procenty voličů.
Zbývající strany opozice jsou však na rozdíl od Pirátů vůči návrhu spíše kritické. Předseda ODS Martin Kupka pak přímo uvedl, že je vůči zásahům do Ústavy velmi zdrženlivý, jelikož Česko má dle jeho slov Ústavu kvalitní a vkládání dalších detailů není správná cesta.
Vláda má ve Sněmovně 108 hlasů, k prosazení ústavních změn jich ale potřebuje minimálně 120. Bez podpory opozice tak související návrhy neprojdou.
Mohlo by vás zajímat
Koruna a hotovost: symboly i sporné body
Vedle referenda by chtěla vláda do Ústavy zakotvit také českou korunu jako národní měnu a právo na hotovostní platby. Podle kabinetu jde o reakci na rostoucí digitalizaci i obavy části veřejnosti ze ztráty hotovosti. Tyto návrhy ale narážejí na výrazný odpor opozice. Kritici upozorňují, že podobné kroky jsou spíše symbolické a do ústavního pořádku nepatří.
Podle části opozice lze navíc otázky měny i hotovosti řešit běžnými zákony, aniž by bylo nutné zasahovat do Ústavy. Zaznívají také obavy, že by zakotvení koruny mohlo komplikovat případné budoucí rozhodování o přijetí eura.
Zatímco v případě referenda přece jen existuje šance pro dohodu, u ústavního zakotvení koruny a práva na hotovost se zatím rýsuje spíše jasné odmítnutí.
Ústava se mění jen zřídka
Česká ústava platí od roku 1993 a za více než 30 let prošla jen několika významnějšími změnami. Mezi nejzásadnější patří zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012 nebo úpravy související se vstupem do Evropské unie a NATO.
Odborníci proto upozorňují, že jakýkoli zásah by měl být výsledkem široké politické shody – a právě ta zatím chybí.
