„Vedle současných archeologických výzkumů, které muzeum realizuje na mnoha místech Brna, se naši archeologové pravidelně vracejí i k nálezům svých předchůdců,“ říká ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. „Příkladem je kostra objevená už v roce 1980 při výzkumu na Starém Brně. Tehdy bylo téměř nemožné získat z malého úlomku kosti přesnější datum. Dnes je díky spolupráci s radiokarbonovou laboratoří v polské Poznani podobná analýza běžnou součástí archeologického výzkumu,“ sdělil další podrobnosti vedoucí archeologického oddělení muzea Petr Vachůt.
A právě kost z hrobu stojí za přepsáním historie. Ta je na letopočty skoupá. První zmínku o Brně nacházíme až v Kosmově kronice z roku 1091, kdy bylo původní sídlo již založené. To neleželo pod Petrovem, ale v prostoru dnešního Mendlova náměstí. Zde vzniklo v průběhu 10. a 11. století opevněné sídlo, z něhož se vyvinulo městské centrum. Když přestalo dostačovat, přesunulo se o několik set metrů pod návrší Petrov.
Archeologové našli dvě nejstarší kamenné stavby tehdejšího Brna – rotundu v areálu dnešního starobrněnského kláštera a druhou ve Vídeňské ulici. Obě bývají datovány do 11. století. Samotná stavba ale neprozradí stáří. Hřbitov, který rotundu obklopil, ukrýval v hrobě lidskou kost, která byla odeslána do laboratoře v Poznani. Pohřbený zemřel mezi lety 978 až 1049, což dokazuje, že vznikl Brna lze datovat před rok 1000.
Další otázkou zůstává, který panovník město založil. Tehdy se na trůnu vystřídalo šest Přemyslovců a významnou roli sehrál polský kníže Boleslav Chrabrý. Archeologové proto budou vytipovávat vhodné vzorky a postupně je podrobovat dalším analýzám. Každý nový výsledek může časové rozmezí ještě více zúžit. Jediný jistý otec zakladatel je tak Václav I. který Brno roku 1243 udělil městská privilegia.
