Zákon vytváří prostor pro vyšší dluh
Podle prezidenta novela výrazně mění dosavadní pravidla hospodaření státu a umožňuje vládě financovat část výdajů prostřednictvím dluhu, aniž by se plně započítávaly do rozpočtových limitů. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně více než dnes. V praxi to znamená větší prostor financovat výdaje prostřednictvím dluhu. Už dnes přitom zadlužení České republiky roste tempem, které není dlouhodobě udržitelné,“ uvedl Petr Pavel při zdůvodnění svého veta. Prezident také upozornil, že navržená úprava by mohla platit až do roku 2036 a podle jeho názoru by umožnila financovat některé rozsáhlé investice bez dostatečných rozpočtových omezení.
Hlava státu přitom nekritizuje pouze dopady na veřejné finance, ale také způsob, jakým novela mění rozdělení pravomocí mezi vládou a Parlamentem.„O veřejných penězích má rozhodovat Parlament. Tento zákon ale rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas Poslanecké sněmovny,“ zdůraznil prezident. Podle Hradu by tak mohlo dojít k oslabení parlamentní kontroly nad státním rozpočtem.
Prezident před zadlužováním varoval už dříve
Petr Pavel přitom své výhrady avizoval už během června. Už tehdy označil návrh za rizikový a upozorňoval na možné dopady rostoucího státního dluhu.„Pokud si budeme dál půjčovat za stále vyšší úroky, bude to muset někdo v budoucnu zaplatit. Ať už prostřednictvím vyšších daní, nebo omezením veřejných výdajů. Nejvíce by to dopadlo na ty, kteří mají nejméně,“ uvedl prezident.
Premiér Babiš naopak tvrdí, že prezident přistupuje k současné vládě přísněji než k minulému kabinetu. Veto proto označil za politicky motivované. Faktem ale je, že se jedná o první vetovaný zákon ze strany prezidenta směrem k současné vládě, prezidentovi předchůdci pak této své pravomoci využívali výrazně častěji, Miloš Zeman desetkrát a Václav Klaus dokonce sedmapadesátkrát.
Vláda trvá na tom, že bez změny nebude na klíčové investice
Kabinet prezidentovu argumentaci odmítá. Premiér Andrej Babiš označil veto za nezodpovědné a tvrdí, že bez přijetí novely nebude mít stát dostatek prostředků na financování strategických projektů. „Tímto rozhodnutím pan prezident ohrožuje české zdravotnictví, obranyschopnost země, výstavbu škol, bezpečnost občanů i budování energetických zdrojů,“ prohlásil Babiš. Podle premiéra vláda udělá vše pro to, aby Poslanecká sněmovna prezidentské veto přehlasovala.
Kabinet argumentuje tím, že současná fiskální pravidla byla nastavena pro jiné ekonomické podmínky a neumožňují dostatečně financovat dlouhodobé investice do dopravní infrastruktury, energetiky nebo obrany.
Opozice připomíná varování ekonomů
Opoziční politici prezidentovo rozhodnutí naopak vítají. Připomínají, že výhrady vůči novele zaznívaly už během jejího projednávání nejen od opozice, ale i od části ekonomické obce. „Pan prezident říká totéž, na co dlouhodobě upozorňuje opozice i řada nezávislých ekonomů. Je to otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN).
Mohlo by vás zajímat
Opozice už dříve avizovala, že pokud by novela vstoupila v platnost, zvažovala by její napadení u Ústavního soudu.
Ministerstvo financí varuje před omezením investic
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak tvrdí, že zachování současných pravidel by výrazně zkomplikovalo přípravu státního rozpočtu. Podle ní by vláda musela hospodařit s podstatně nižším schodkem, což by znamenalo omezení investic do oblastí, které stát označuje za prioritní.
Novela měla kabinetu umožnit vytvořit v následujících letech rozpočtový prostor v řádu 150 až 200 miliard korun nad rámec současných limitů. Do výpočtu strukturálního salda by se totiž nově nezapočítávala část investic například do dálnic, železniční infrastruktury, vodních staveb nebo energetických projektů.
O zákonu rozhodnou znovu poslanci
Novelu už Poslanecká sněmovna schvalovala dvakrát – poprvé v květnu a podruhé po vrácení návrhu Senátem. Obě hlasování provázela ostrá debata mezi vládou a opozicí. Nyní se zákon vrací poslancům potřetí. Pokud bude chtít vládní většina prezidentovo veto přehlasovat, bude potřebovat nejméně 101 hlasů.
Jde zároveň o první případ v tomto volebním období, kdy prezident Petr Pavel využil své ústavní pravomoci a vládní zákon nepodepsal. Dosud všechny předlohy kabinetu, včetně státního rozpočtu nebo změn v daňové oblasti, bez výhrad podepsal.
Výsledek dalšího hlasování tak ukáže nejen to, zda vláda udrží svou většinu, ale také to, jakým směrem se v příštích letech vydá česká rozpočtová politika – zda dostane větší prostor pro financování rozsáhlých investic na dluh, nebo zůstane svázána dosavadními pravidly fiskální odpovědnosti.

