Nárok na odstupné není vždy
Nejdříve je potřeba upřesnit, kdo a kdy má nárok na odstupné. Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru. Pokud jste dohodáři, tedy pracujete na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, nárok na odstupné ze zákona nemáte. (Zaměstnavatel vám jej však může poskytnout dobrovolně, zákon mu to nezakazuje.) Pokud dojde ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době, zákonný nárok na odstupné vám nevzniká.
Nárok na odstupné máte, pokud vám zaměstnavatel dá výpověď z tzv. organizačních důvodů (např. ruší se část firmy nebo se ruší vaše pracovní místo z důvodu nadbytečnosti; podrobně § 52 písm. a) až c) zákoníku práce). Mnoho lidí neví, že nárok na odstupné mají také při dohodě o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů.
Výpovědní doba se teď počítá jinak než dříve
Výpovědní doba je až na výjimky minimálně dva měsíce. Na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může být prodloužena, nikoli však zkrácena pod zákonný limit. Dříve začínala prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končila uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
V současnosti již začíná běžet dnem doručení výpovědi druhé straně. Končí dnem, který se s tímto dnem číselně shoduje. Pokud takový den v příslušném měsíci není, končí posledním dnem měsíce.
Předpokládejme, že výpověď by vám byla doručena 10. září. Před tzv. flexinovelou (platí od 1. června 2025) by výpovědní doba začala běžet až od 1. října a skončila k 30. listopadu.
Podle nového však výpovědní doba začíná běžet již 10. září a končí 10. listopadu, předpokládáme-li standardní dvouměsíční výpovědní dobu.
Pro předání výpovědi platí přesná pravidla
Výpověď musí být zaměstnanci doručena do vlastních rukou, např. předáním na pracovišti, zasláním klasickou poštou nebo e-mailem. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.
Mohlo by vás zajímat
Odstupné
Odstupné se řídí počtem odpracovaných let. Pokud jste odpracovali u svého zaměstnavatele méně než rok, máte nárok nejméně (tj. zaměstnavatel vám může poskytnout i vyšší částku) na jednonásobek svého průměrného výdělku. Jestliže jste odpracovali alespoň rok a déle, ale zároveň méně než dva roky, pak dostanete nejméně dvojnásobek. Nejvíce dostanete při odpracování dvou a více let, a to nejméně trojnásobek svého průměrného výdělku. Odstupné vám musí zaměstnavatel vyplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se písemně nedohodnete jinak.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla 6 měsíců.
Na co si dát pozor
Pozor na situaci, kdy se vás bude zaměstnavatel snažit přimět k tomu, abyste odešli dohodou k určitému datu. Může se lehce stát, že se připravíte o příjem za období výpovědní lhůty nebo ztratíte nárok na odstupné. Je tedy vhodné pro vaši ochranu jakožto zaměstnance, aby v dohodě bylo jednoznačně uvedeno, že váš pracovní poměr končí např. z důvodu rušení pobočky dle § 52 písm. a) zákoníku práce a vám přísluší odstupné (konkrétně uvést jeho výši a termín vyplacení).
I když vám v dohodě zaměstnavatel odstupné přizná v zákonné výši, zpravidla v ní stanoví, že ukončíte pracovní poměr k nějakému blízkému datu, čímž se ovšem připravíte o plat, který byste pobírali v rámci dvouměsíční výpovědní doby. Solidní firmy to řeší tak, že pracovníkovi jako protihodnotu za dřívější odchod nabídnou vyšší odstupné.
