Nejdříve se testují ve sportovní laboratoři
Ostravští lékaři komplexní vyšetření polárníků a následné vědecké zkoumání navrhli vedení Českého antarktického výzkumného programu pod záštitou Masarykovy univerzitě v Brně, která výpravu organizuje. Členové expedice se stejně jako v minulých dvou letech podrobí testování před odletem na nejjižnější kontinent světa. Testováni budou také během pobytu, a pak i po návratu. „U členů expedice podrobně vyšetřujeme několik fyziologických parametrů zaměřených na adaptaci lidského organismu v polárních podmínkách. Ve sportovní laboratoři máme k dispozici moderní zázemí včetně magnetické rezonance. Dále pomocí bioimpedance a denzitometrie měříme poměr tuku, vody, hmotnost svalů a kostí. Vyšetření na přístroji Finapres určuje přizpůsobení těla na zátěž,“ komentuje doktor Filip Haiduk z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který výzkum provádí v rámci své doktorandské práce. Začal před dvěma lety, když se výpravy na Antarktidu sám zúčastnil jako expediční lékař. Komplexním vyšetřením během tří let projde celkem 32 polárníků.
Testování proběhlo v City Campusu Ostravské univerzity, a to konkrétně na Katedře studií lidského pohybu. Zúčastnil se ho i devětapadesátiletý František Vorel z jihomoravského Kyjova. Na Antarktidu odcestuje už pošesté jako technik celé výpravy. „Myslím si, že předexpediční vyšetření je velmi důležité. Je skvělé, že si člověk takto zkontroluje, jak je na tom fyzicky a v jaké je kondici,“ pochvaluje si.
Mohlo by vás zajímat
Jaké jsou průběžné výsledky
Lékaři už znají některé průběžné výsledky výzkumu. Zabývali se třeba tím, jak na polárníky působí stres při pobytu na nejméně obydleném kontinentu světa. „Nejvíce dat zatím máme z první expedice, která se uskutečnila v roce 2022. Zdá se, že tehdejší skupina se rozdělila na dvě podskupiny. Jedna z nich byla velmi nervózní během cestování, na Antarktidě se ale uklidnila. Druhá skupinka tří nebo čtyři lidí to měla přesně naopak. U jednoho jedince se dá říct, že vše zvládal v pohodě,“ zhodnotila doktorka Eva Závodná z Ústavu fyziologie a patofyziologie Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Co dále budou na Antarktidě zkoumat
Na Antarktidě se kromě fyziologického výzkumu z pohledu medicíny budou zkoumat i další věci. „Lékař celé výpravy bude na místě polárníkům dělat stěry z nosohltanu. Jde o mykologický výzkum, při kterém budeme zjišťovat výskyt různých vláknitých hub v prostředí stanice. Letošní novinkou pak bude farmaceutický výzkum. Budeme sledovat, jak se mění kvalita léků, které přemrzají ve skříních na stanici. Chceme zjistit, zdali léky nemění své vlastnosti a nedochází k narušení jejich struktury,“ doplňuje zástupce přednosty z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny nemocnice Ostrava pro vědecko-výzkumnou činnost a garant Patologické fyziologie při Lékařské fakultě Ostravské univerzity Jan Máca. Na Antarktidě byl jako expediční lékař s loňskou výpravou.
