Warning: Attempt to read property "post_excerpt" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 392
Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
Warning: Attempt to read property "post_title" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
Zrak stárne spolu s naším tělem. Někteří lidí pociťují první známky zhoršeného vidění již kolem čtyřicátého roku. Se stárnutím zraku máme většinou spojeno nošení brýlí na blízku. Určitě si z dětství vybavíme, jak naše babička nebo maminka nenavlekla nit do jehly, dokud nenašla své brýle na čtení. Tomu obvykle předcházelo čilé pobíhání po pokoji a, pokud byla vznětlivé nátury, tak i příval šťavnatých nadávek. Brýle se totiž špatně hledají, pokud člověk dobře nevidí.
Není však pravidlem, že všem nejdříve přibydou dioptrie na blízko. Záleží totiž na tom, jakou vadu oka máme. U některých vad se, naopak, zhoršuje zrak na blízko jako poslední. Podívejte se, do které kategorie spadáte vy.
Vetchozrakost
Postupné slábnutí zraku dané věkem se odborně nazývá presbyopie. Je odvozeno od řeckých výrazů „presbys“ (starší) a „opia“ (oko). My jej však zpravidla známe pod hovorovým označením jako stařeckou vetchozrakost. Tento název však čtyřicátníka v rozpuku středního mládí příliš nepotěší.
Stárnutí zdravého oka
Důležitá je primární vada. Máme-li to štěstí, že jsme nositeli tzv. perfektního oka, vidíme výborně na dálku i na blízko bez brýlí. Světlo, které vejde do našeho oka totiž přistane perfektně na naší sítnici. Když toto oko postihne stárnutí, bude potřebovat jako první zpravidla brýle na blízko, tedy na čtení. To zjistíme tak, že najednou neuvidíme malá písmena ostře a posléze je již ani nepřečteme. Třeba když budeme v obchodě zkoumat, kolik konzervantů obsahuje zaručeně čerstvá pomazánka.
Dalekozrakost
Odborně se nazývá hypermetropie. Dalekozraké oko vidí dobře do dálky (pokud počet dioptrií není příliš vysoký), avšak zaostřuje špatně na blízko. Paprsky světla, které procházejí oční čočkou a rohovkou, se totiž místo na sítnici setkávají až za ní. Při této vadě nosíme zpravidla plusové dioptrie (spojky). Když toto oko začne stárnout, potřebuje brýle na čtení. Tedy opět spojky, ale silnější než dříve. U těchto lidí dochází k projevům stárnoucího zraku zpravidla nejdříve. Spojky jsou zvětšující čočky, proto lidem zejména s větším počtem plusových dioptrií brýle oči zvětšují. Mínusky, viz níže, oči zmenšují.
Krátkozrakost
Latinsky je zvaná myopia. Krátkozraké oko vidí dobře na blízkou vzdálenost (pokud počet dioptrií není hodně vysoký), avšak nezaostřuje dobře do dálky. Světlo, které vstoupí do oka se totiž nesetká na sítnici, ale před ní. Tato vada se koriguje mínusovými čočkami (rozptylkami), které paprsky světla odkloní tak, aby přistály na sítnici. Problémy související se stárnutím oka se u krátkozrakých lidí projeví relativně nejpozději. To, že se něco děje, zjistí zpravidla tak, že nejsou s brýlemi na dálku schopni dělat věci na blízku. Typicky učitel s brýlemi na dálku uvidí ostře nezbedy v zadních lavicích, ale z učebnice jim již nebude schopen předčítat, dokud si brýle nesundá. Zrak se tedy zdánlivě zlepší, jelikož na čtení se mínusové brýle musí odložit. Časem ovšem i toto oko bude potřebovat brýle na blízko, avšak ze všech kategorií relativně nejpozději.
Střední vzdálenost
Aby to vše nebylo tak jednoduché, většinu z nás postupem času také potká problém, kdy zjistíme, že nevidíme na počítač, palubní desku auta nebo na to, co se nám právě připaluje na sporáku. Tehdy naše oči přestávají zaostřovat na tzv. střední vzdálenost, a my budeme ještě navíc potřebovat brýle právě na ni.
Například krátkozrací lidé zpravidla vidí nejdříve špatně do dálky, pak často na střední vzdálenost a následně i na blízko. U nich se zpravidla řeší vize na střední vzdálenost tak, že dostanou jakoby brýle na dálku (tj. mínusky), ale s menším počtem dioptrií než mají klasicky do dálky. S brýlemi pak uvidí např. na počítač a písemné podklady, pokud si je dají dále od sebe, ale neuvidí již ostře vzdálené předměty.
Kdo s koho
Vetchozrakost se tedy obecně nejdříve projeví u těch, kteří již původně viděli špatně na blízko, pak u lidí, kteří viděli dobře a obešli se původně bez brýlí, a nakonec u těch, kteří původně viděli špatně do dálky.
