Jaroslav Kříženecký se věnoval širokému spektru oborů od biologie, genetiky a fyziologie až po zootechniku, výživu nebo historii vědy. Zkušenosti získal během studijního pobytu ve Spojených státech amerických, kde jako stipendista Rockefellerovy nadace působil na výzkumné stanici v Cold Spring Harbor.
Podílel se také na rozvoji genetického výzkumu v Československu. Jako vedoucí genetického oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu a aktivní člen Československé akademie zemědělské významně přispěl k rozvoji moderní genetiky. Jeho odborná a organizační práce vedla ke vzniku Mendlova ústavu pro genetiku a eugeniku v Brně.
„Město Brno má řadu osobností, jejichž význam přesahuje hranice regionu i své doby. Jaroslav Kříženecký mezi ně bezpochyby patří. Svým vědeckým a organizačním působením významně přispěl k rozvoji genetiky a k šíření Mendelova odkazu. Jsem ráda, že můžeme jeho památku uchovat také prostřednictvím zařazení jeho hrobu mezi významné hroby města Brna,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Jeho život a dílo je připomínáno již několik let. V roce 2019 byla na jeho domě odhalena pamětní deska, rok minulý patřil pylonu s reliéfem, který přibyl v zahradě starobrněnského kláštera a v roce 2023 byl obnoven jeho hrob podle původního návrhu architekta Bohuslava Fuchse ze 70. let. Součástí náhrobku je bronzový reliéf od sochaře Jiřího Sobotky.
