Vědeckotechnické parky mají poskytovat zázemí pro propojení výzkumu s podnikáním a pomáhat přenášet vědecké poznatky do praxe. Praha si od jejich rozvoje slibuje také lepší podmínky pro technologické firmy a udržení talentovaných vědců.
„Praha má špičkový vědecký potenciál, ale dlouhodobě nám chybí kvalitní infrastruktura pro přenášení výsledků výzkumu přímo do praxe a rozvoj technologických firem s vysokou přidanou hodnotou,“ uvedl radní pro ICT, vědu, výzkum a inovace Daniel Mazur.
Rozhodovala blízkost škol i dopravní dostupnost
Analýzu nazvanou Praha: Území s potenciálem pro inovace zpracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ve spolupráci s Pražským inovačním institutem. Dokončena byla v červnu letošního roku.
Odborníci posuzovali devět lokalit podle šestnácti kritérií. Zohledňovali například blízkost vysokých škol a vědeckých institucí, vlastnictví pozemků, dopravní dostupnost nebo napojení na inženýrské sítě. Zkoumali také, jaké zázemí mohou jednotlivá území nabídnout uživatelům v různých fázích vývoje technologií.
V kratším časovém horizontu vyšly nejlépe Dejvice, Pelc-Tyrolka a malešicko-hostivařská průmyslová oblast. U prvních dvou lokalit město zdůrazňuje možnost spolupráce s vysokými školami. Největší šanci na vznik vědeckotechnických parků mají do budoucna Letňany a Kbely, lokalita Terminál Sever a Ruzyně.
Termíny výstavby zatím zpráva neuvádí
Na analýzu má navázat spolupráce města s univerzitami, výzkumnými institucemi a soukromými partnery. Dokument navrhuje vytvoření užšího pracovního týmu a přípravu koordinační skupiny pro rozvoj vědeckotechnických parků.
Schválení dokumentu je krokem k přípravě jejich rozvoje. Tisková zpráva však neuvádí konkrétní stavební projekty, náklady ani termíny zahájení výstavby. Také kratší a delší časový horizont ponechává bez určení konkrétních let.
