Česko stárne a vymírá. Jak se změní struktura populace do konce století?

Neúprosné stárnutí

Dle ČSÚ je stárnutí české populace v podstatě nevyhnutelné. Do poloviny století by totiž počet osob starších 65 let mohl vzrůst ze stávajících 2,2 milionu až na více jak 3 miliony. Zatímco nyní je českých seniorů pětina, v roce 2050 by jich v populaci mohlo být až 30 %. Nejvíce má pak přibývat lidí ve věku 85+. Kromě toho ale bude významně méně těch, kdo budou v aktivním věku, a také dětí. V důsledku tedy nejenže bude česká populace stárnout, ale bude se také zmenšovat. Budeme tedy národ čím dál starší, v němž bude přibývat zejména osob ve vyšším věku. Dětí se ale bude rodit méně (a ženám také později) a postupně u nás bude žít stále méně lidí.

„V následujících letech bude přirozený přírůstek záporný. V každém roce již zemře více lidí, než se narodí,“ dodal také předseda Českého statistického úřadu, Marek Rojíček. Ostatně, již dnes se u nás ročně narodí cca o 20 tisíc méně lidí, než kolik zemře. Dle středního scénáře statistiků by pak již na počátku 30. let mělo umírat o 40 tisíc lidí více, než se narodí. Největší rozdíl pak má přijít v 60. letech, kdy rozdíl dosáhne až k 60 tisícům. O tom, jak se všechny tyto demografické změny projeví v praxi, pak dle odborníků rozhodne především migrace.

Co a jak se změní?

Právě v 60. letech pak mají nastat největší potíže. Tehdy totiž do vysokého věku bude vstupovat generace tzv. Husákových dětí. A tito lidé budou také postupně umírat, což podle Rojíčka významně navýší v Česku úmrtnost. Postupně se tak začne proměňovat celá struktura obyvatelstva. V roce 2101 by pak na českém území mělo žít dokonce méně než 10 milionů obyvatel.

To vše pak podle Kláry Hulíkové Tesárkové, odbornice na demografii z institutu SYRI, bude znamenat také zvýšení různých indexů závislosti. „Výrazně se navýší poměr počtu osob nějak závislých na počtu osob v ekonomicky aktivním věku. Dojde ke zvýšení zátěže na pracovní trh a produktivitu,“ uvedla s tím, že pokud silná generace Husákových dětí skutečně v 65 letech přejde do důchodu, značně se tak zvýší tlak na rozpočet a výdaje. Proto bude nezbytné hledat nové zdroje, s čímž se může zmenšit i ekonomická síla. „Se všemi těmito fakty je nutné pracovat. Ten kritický moment se rychle blíží, proto je třeba o tom mluvit a brát to velmi vážně,“ uzavřela Hulíková Tesárková.

Témata článku

Doporučujeme