O letošní expedici Masarykovy univerzity do Antarktidy jsme psali v článku. Celá výprava trvala 59 dní, na ostrově Jamese Rosse však pobyli polárníci vlivem logistických potíží a špatného počasí pouze 17 dní. Dalších šest dní strávili na ostrově Krále Jiřího. To je dosud ze všech 20 expedic nejkratší doba strávená v antarktickém terénu. „Nejdříve řádila nad Drakeovým průlivem bouře, následně se řešila porucha lodi, která měla expedici přepravit na místo. Významné bylo také množství mořského ledu u ostrova Jamese Rosse, který komplikoval jak bezpečné vylodění, tak následný návrat expedice,“ popsal vedoucí výpravy Peter Váczi z Geografického ústavu a Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dodal, že vylodění v obvyklé blízkosti stanice nebylo možné, a tak se expedice s veškerým materiálem musela přesunout na stanici z provizorního přístaviště pomocí terénních čtyřkolek. Odjezd z ostrova zase nastal přibližně o týden dříve oproti plánům kvůli nepříznivé předpovědi počasí a obavě Chilanů z mořského ledu.
Ve spolupráci s Chilským antarktickým institutem INACH výzkumníci potvrdili na místě výskyt vysoce infekčního viru ptačí chřipky. Virus pravděpodobně přenášejí migrující druhy ptáků, třeba chaluhy a buřňáci. Pro ptačí kolonie včetně tučňáků jde o značné riziko, v posledních týdnech podobných případů přibývá. Nelze vyloučit ani zdecimování některých populací tučňáků. „V blízkosti české stanice se žádná kolonie tučňáků nevyskytuje, nejsou tam k tomu vhodné podmínky. U stanice jsme ale zaznamenali úhyn pěti kusů chaluhy antarktické z celkem asi 50 hnízdících, tedy zhruba deseti procent populace těchto ptáků na odledněné části ostrova Jamese Rosse,“ uvedl biolog Miloš Barták z přírodovědecké fakulty. Doplnil, že podezření na ptačí chřipku potvrdila i laboratoř na chilské stanici Escudero na ostrově Krále Jiřího. Jde o první zaznamenané úmrtí ptáků s virem H5N1 ve východní části Antarktického poloostrova. I přes nedostatek času stihli polárníci na místě nejdůležitější naplánované aktivity. „Pokaždé máme v rámci expedice naplánováno více práce, než nám čas umožní. Je to osvědčená prevence ponorkové nemoci. I letos jsme přes všechny obtíže stihli to nejdůležitější, především zajištění dlouhodobých monitoringů přírodního prostředí a klimatu,“ uvedl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt z přírodovědecké fakulty.
Cílem letošní expedice byl i monitoring polárních geosystémů a ekosystémů. Vědci sledují stav ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy a odledněného území, které umožňuje růst nižších rostlin. „Tempo oteplování Antarktidy je výrazně rychlejší, než jsme si ještě nedávno mysleli. Za naše dvacetileté pozorování jsme zaznamenali historicky čtvrté nejteplejší klima při expedici. Letošní únor byl vůbec nejteplejší, když několik dní bylo až kolem 10 stupňů Celsia, což je pro tuto oblast extrém. Kromě vysokých teplot jsou tam stále častější i prachové bouře, které urychlují proces ledovcového tání,“ přiblížil Kamil Láska z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výzkumný tým pokračoval i v pětiletém projektu JUNIOR STAR, který se od roku 2022 zaměřuje na studium změny dlouhodobě zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. Současně jde také o medicínsko-psychologický výzkum vlivu stresu na zdraví pracovníků v polárních oblastech, který probíhá ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava, Fakultou sportovních studií MU a Akademií věd ČR.
