Nerozhodnutí voliči rozhodnou o výsledku
„Přibližně 30–40 procent voličů se rozhoduje v posledním týdnu, takže bychom neměli být překvapeni, že reálná čísla se mohou od průzkumů lišit,“ vysvětlil pro ČT politolog Aleš Michal. Dodal také, že zásadní přesuny mezi vládním a opozičním blokem nejsou pravděpodobné, rozhodnutí voličů se odehrává spíše uvnitř nich. I proto se strany snaží ovlivnit nerozhodnuté voliče i v posledních dnech. „Stále se přesouvají nálady a je tu poměrně velký počet nerozhodnutých voličů, kteří mohou rozhodnout o konečném výsledku.“ Podle politologa Jana Bureše je klíčová také mobilizace zklamaných voličů, kteří zvažují, že se k volbám vůbec nedostaví.
Debaty, emoce a poslední dny kampaně
Podle dalšího z politologů, Lubomíra Kopečka, mohou poslední dny kampaně zapůsobit spíš emocionálně. „V posledním týdnu už nejde tolik o racionální argumentaci, ale spíše o emoce a vjemy. Hodně bude mít vliv to, jak kdo zapůsobí,“ vysvětlil s tím, že roli může sehrát celá řada aspektů – od aktuálního zahraničního dění až po výkony jednotlivých politiků v rozhlasových či televizních debatách. Debaty ale mají podle odborníků potenciál zaujmout především ty, kteří se rozhodují mezi stranami ve stejném bloku. „Slabší výkon z jedné debaty může být kompenzován následující den, takže rozdíly ve výsledcích nejsou příliš patrné,“ dodal Kopeček.
Mohlo by vás zajímat
Mobilizační strategie stran
Rámování voleb jako zásadního momentu je dle odborníků patrné zejména u vládní koalice SPOLU, která upozorňuje na hrozbu extremistických a proruských politiků. Opozice naopak mobilizuje antisystémové voliče, a to zejména hnutí SPD a Stačilo, která staví na protestní volbě.
Ekonomická a domácí témata zůstávají podle průzkumů hlavní motivací voličů, proč se vydat do volebních místností. „Pokud se opozice zaměří na domácí problémy a vládní koalice na zahraniční situaci, může to ovlivnit, kam jednotliví voliči nakonec směřují,“ vysvětlil Bureš s tím, že právě debata o zahraniční politice, například situace na Ukrajině nebo dopady evropských emisních povolenek, do volební strategie poprvé výrazně promlouvá. „Pro opoziční strany mohou být tyto dopady silným argumentem, pro vládní koalici je to naopak téma, které může přitáhnout voliče,“ uzavřel.
Kdy a kde se bude volit
Volby se uskuteční v pátek 3. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 4. října od 8 do 14 hodin. Do 10. září do 16.00 mohou voliči podat žádost o voličský průkaz, který umožňuje hlasovat v jakékoli volební místnosti v Česku i na ambasádách.
Očekávaná volební účast se pohybuje kolem 60 procent, což je standardní číslo. Část voličů, kteří současnou vládu volili před čtyřmi lety, je ale zklamaná, což může výslednou účast mírně snížit.
