Rozvod a vše kolem něj je obrovským zásahem do psychiky dítěte. To bylo zvyklé mít oba rodiče doma, najednou se však všechny jeho jistoty rozpadnou, je zmatené a neví, co dělat. Do toho se ještě rodiče neumějí dohodnout, kdo, kdy a kde bude s dítětem trávit čas, přetahují se o něj jako o hadrovou panenku. Možná myslí především na dobro dítěte, možná se chtějí jeho prostřednictvím tomu druhému pomstít, nebo si jen neví rady, jak situaci co nejlépe vyřešit. Je pochopitelné, že matky, které se ocitnou samy, mají najednou o otci svého dítěte pochyby, nedej bože, že si ex najde novou přítelkyni, která by se měla na výchově dítěte podílet.
Týden u mámy, týden u táty
Podle psychologů a sociálních pracovnic je střídavá péče pro dítě ve většině případů tím nejlepším řešením. Mnoho matek bude mít nejspíš námitky. Jenže, zkuste se na celou situaci podívat z jiného, co nejvíce objektivního úhlu. Je pro dítě lepší, když si jej otec vezme dvakrát do týdne na tři hodiny a jednou za měsíc na víkend, nebo když s ním tráví v kuse týden jeden rodič a pak druhý?
Už jen z hlediska výchovy je schéma střídavé péče přijatelnější. Pokud si otec bere dítě pouze na omezený čas v týdnu plus některé víkendy je nasnadě, že dítě v tomto čase nebude vychovávat, spíš naopak. Bude mu chtít vynahradit dobu, kdy s ním není, naplánuje mnoho aktivit a zážitků, dovolí chodit spát pozdě, koupí dárky… V tomto případě otec nemá starosti s výživou a péčí o dítě, o to se přece postará matka, které platí alimenty a konec. Dítě má tak v podstatě jednoho rodiče na výchovu a druhého na „hraní“, což samozřejmě není úplně dobré schéma.
U střídavé péče se oba rodiče podílejí na výchově, řeší problémy ve škole, úkoly apod. Už to není jen doba užívání si, ale jsou to i běžné rodičovské povinnosti. Ačkoli by se mohlo zdát, že dítě, které tráví týden u jednoho a týden u druhého rodiče bude více strádat, není tomu tak. Pro dítě je to rozhodně přirozenější situace než schéma víkendových setkání s otcem. Běžné fungování s oběma rodiči (i když střídavě) umožňuje dítěti neztratit mužskou i ženskou autoritu ve výchově, může s oběma prožívat své starosti a úspěchy, nezdeformuje se jeho emocionální vývoj. Proto mnoho psychologů zastává názor, že střídavá péče po rozvodu je pro dítě nejlepším řešením, samozřejmě za předpokladu, že rodiče budou dodržovat určité zásady.
Pokud se rodiče neumí vzájemně dohodnout na pravidlech a dodržovat je, neustále si házejí klacky pod nohy a snaží se vychovávat po svém i na úkor druhého rodiče, je to špatně. Jeden příklad za všechny: Rodiče malého Jiříka se rozvedli, soudně jim byla stanovena střídavá péče. Matka se po rozvodu vrátila při výchově Jirky do starých kolejí, musel si plnit povinnosti, pomáhat doma, psát úkoly, učit se. Nebyli na tom finančně nejlíp, ale matka se pro Jirku mohla doslova rozkrájet, jen aby nestrádal. Po prvním týdnu u matky, si Jiříka vyzvedl otec. Ten mu připravil týden u sebe jako jednu velkou a nezapomenutelnou jízdu. Jirka sice musel chodit do školy, ale domácí úkoly odsouvali na později, když už byl Jirka notně unavený a nesoustředil se, do školy se nepřipravoval, což se během tohoto týdne odrazilo na jeho prospěchu. Otec mu také koupil první poslední (měl o dost vyšší příjem než matka), jednoduše celou výchovu, kterou v podstatě nastolili společně s jeho exmanželkou nyní bojkotoval. Rozhovory na toto téma odmítal, Jirkovi nic nezakazoval, vše měl dovoleno. Jirka si dal dvě a dvě dohromady a otec se stal oblíbeným rodičem, matce neustále předhazoval, co dělá špatně a vyžadoval stejná (ne)pravidla jako má u otce…“
Na celou tuto situaci se opět musíme podívat z několika úhlů a položit si základní otázku: Proč to otec dělá? V první řadě může jít o jakousi verzi pomsty jeho exmanželce. Nebo se takto snaží udržet co nejlepší vztah se synem, bojí se, že by ho jinak ztratil. Nemusí taktéž ve svém modelu výchovy spatřovat nic špatného, snaží se synovi pouze dopřát co nejvíc a nevnímá, jaký dopad to má na vztah Jirky s jeho matkou. Ať už je důvodem cokoliv, měli by si rodiče sjednotit výchovné metody, udělat kompromis. Střídavá péče je náročná, a ne každý ji zvládne, ale vše je zejména o komunikaci a dodržování pravidel.
Pilíře úspěšné střídavé péče
- Pravidla
Rodiče se musí domluvit na podobných výchovných principech a ty základní (příprava do školy, pomoc v domácnosti, čas na spaní…) bezpodmínečně dodržovat. Pro dítě není nic více matoucího než to, když mu jeden rodič dovolí to, co druhý zakázal. - Respekt a tolerance
Rodiče nesmí zbrojit jeden proti druhému, očerňovat se navzájem před dítětem. Rodiče by také neměli o lásku dítěte soupeřit, kupovat si ho drahými dárky… - Komunikace
Tak jako ve vztahu, i po rozvodu je velmi důležitá komunikace. Rozhodně nesmí rodiče lhát dítěti, pravda totiž vždy vyjde najevo a dítě se s vaší lží nemusí umět dost dobře vyrovnat. Expartneři by si měli promluvit o tom, co je ve výchově trápí, jak vše prožívají, co si myslí, že by se mělo změnit. Důležité je se také vzájemně informovat o podstatných věcech. Za většinu problémů v rámci střídavé péče může právě absence komunikace mezi rodiči. - Důvěra
Musíte věřit vašemu dítěti a zejména exmanželovi/exmanželce, že vás bude o všem pravdivě informovat. - Změny
Už rozvod samotný je pro dítě tou největší změnou. Promluvte si s dítětem, nejlépe oba společně, a vysvětlete mu, v čem to teď pro něj bude nejvíce jiné, že jste tu pro něj, ať se nebojí vám svěřit. Nejhorším schématem je situace, kdy rodiče nebydlí v jednom městě. Dítě tak nejenže musí týden, co týden dojíždět, ale také je vytrženo ze svého známého prostředí ve škole, ztrácí své kamarády.
Z pohledu psychologa převažují výhody střídavé péče nad nevýhodami, pokud jsou tedy rodiče schopni dodržet základní pilíře a shodnout se na co nejjednotnější výchově dítěte. Není to jednoduché, mnohdy se rozvod podepíše nejen na vašem psychickém rozpoložení, ale i na psychice dítěte. To může začít trpět nočními můrami, poruchou příjmu potravy, depresemi a mnoha dalšími problémy. V tomto případě je pak namístě vyhledat odbornou pomoc psychologa. Pokud nechcete, bojíte se, nebo nemůžete navštívit psychologa v jeho kamenné poradně, nevadí. Můžete vyzkoušet terapii z pohodlí vašeho domova, a to díky první online psychologické poradně Mojra.cz, kde probíhají konzultace s psychologem formou hovoru přes Skype, WhatsApp, Viber, telefonicky či emailem.
PhDr. Mgr. Ing. Jarmila Adamove
www.mojra.cz