Letní horka a žízeň. Mnozí z nás sáhnou po vychlazeném ovocném nápoji. Většinou s přesvědčením, že kromě tekutin dodají svému tělu i vitamíny. Kolik ovoce však nejrůznější nápoje ve skutečnosti obsahují? A na jaké údaje se v obchodě zaměřit?
Ovocné šťávy
Na vrcholu pomyslného žebříčku kvality najdeme ovocné šťávy. Jedná se o 100% mošty a džusy. Jde tedy pouze o čistou ovocnou šťávu (v případě zeleniny zeleninovou šťávu) bez jakýchkoli dalších příměsí. Máte-li třeba velkou úrodu jablek a ta si necháte vylisovat, získáte právě onu 100% jablečnou šťávu, resp. jablečný mošt. Budete ho však muset vypít co nejdříve, protože ani v lednici příliš dlouho nevydrží a začne kvasit. Stoprocentní čerstvě lisované šťávy se také nazývají „fresh“. V restauraci třeba obsluha přímo před vašimi zraky vymačká šťávu z pomerančů a vy máte pomerančový fresh, tedy 100% ovocnou a naprosto čerstvou šťávu bez jakékoli další úpravy.
Pasterizace
Většinou však potřebujeme prodloužit trvanlivost těchto nápojů a k tomu slouží např. pasterizace. Při ní se džus zahřeje na vysokou teplotu (80–95 °C), a to po krátkou dobu (do15 vteřin). Díky tomu se zničí nebezpečné mikroorganismy (bakterie, plísně atd.) Na druhé straně dojde ovšem také částečně ke snížení obsahu některých cenných látek (např. vitamínů). Pasterizaci musí výrobce na etiketě uvést.
Šťáva z koncentrátu
Na pultech obchodů se však nejčastěji setkáte s nápoji z koncentrátu, protože díky své výrobní technologii mají mnohem delší životnost. Obchodník se tedy nemusí obávat, že je nestihne včas prodat. Vznikají tak, že fresh se zbaví vody, takže zbyde jen hustá ovocná složka. Ta se většinou zamrazí a pošle (klidně i stovky kilometrů do továrny), kde se do ní přidá stejné množství vody, jaké bylo odebráno. Při této průmyslové úpravě dojde ke zničení mnoha cenných látek, včetně velké části vitamínů. Nápoje z koncentrátu nejsou tedy zdraví nebezpečné, ale o významném přínosu pro zdraví se příliš hovořit nedá. Někteří výrobci pak zpětně určité vitamíny doplňují umělou cestou, případně nápoje přislazují a dochucují. To vše by mělo bát uvedeno na etiketě. U 100% džusů z koncentrátu by se však kromě doplnění odpařené vody nemělo doplňovat nic dalšího.
Nektar
Ačkoli toto slovo zní velmi libozvučně, realita není tak růžová. Mají zpravidla podstatně snížený obsah ovocné složky, která se v závilsoti na použitém druhu ovoce pohybuje od 25–50 %. Například u jablečného nektaru musí být jablek minimálně 50 %. Získaná šťáva se naředí vodou a není výjimkou, že se do ní přidává cukr nebo umělá sladidla (ani jedno není při pravidelnější konzumaci pro naše zdraví prospěšné).
Ovocný nápoj
Ačkoli název včetně lákavých obrázků ovoce napovídá přesný opak, na pomyslném žebříčku kvality zaujímá čestná spodní místa. Ovocné složky je zde velmi málo, zato zde však určitě najdeme cukr nebo umělá sladidla, dochucovadla atd.
Co poznáte na první pohled
Paradoxně čerstvě lisované šťávy či mošty vypadají na první pohled méně lákavěji než jejich protějšky z koncentrátu, protože jsou zpravidla částečně zakalené. To je ale naprosto normální jev. V obchodech je najdeme většinou v lednici, zatímco džusy z koncentrátu jsou v krabicích na pultech.
Vše s rozumem
I když si připlatíte za kvalitní 100% ovocné džusy, stále nemusíte mít, co se týká zdraví, vyhráno. Je totiž potřeba konzumovat je s rozumem, zejména s ohledem na velké množství cukru. Podrobnosti najdete v našem článku níže:
