ČESKO – Padne-li z úst lékaře nezvratný verdikt v podobě diagnózy, s níž si již ani stávající moderní medicína neví rady, blízcí pacienta nezřídka stojí před těžkým rozhodnutím – jak mu pomoci a zajistit nutnou péči, ovšem tak, aby se všechny zapojené strany cítily (v rámci situace) co nejvíce komfortně? Jedním z možných řešení je dnes využití služeb stále více populární hospicové péče, která již bývá poskytována přímo i v domácích podmínkách. Ne všude ale mohou lidé dožít v klidu svého domova – i na to se snažil v rámci tzv. Papučového dne, jímž startuje týdenní kampaň pro mobilní hospice, upozornit také projekt „Doma“. Zainteresovaní si také příznačně obuli papuče. A to jako připomínku faktu, že domov je sice místem, kde by si přálo dožít až 80 % lidí, jen cca pětině z nich se to ale skutečně podaří.
Za posledních 20 let prošel obor tzv. paliativní péče obrovským vývojem. V době, kdy v Česku docházelo ke vzniku prvních (lůžkových) hospiců, jednalo se stále o určitou „šedou zónu“. O tématu se také veřejně prakticky nemluvilo. Ostatně, smrt je i dnes víceméně tabu. Ovšem konkrétně paliativní péče se již stihla do zdravotnických oborů rozšířit, a dokonce již v Česku funguje i Společnost paliativní medicíny. To vše je nepochybně velký krok kupředu, přesto jsou dopady specificky do domácí paliativní péče zatím poměrně malé – nejenže domácí (mobilní) hospicová péče v některých městech kapacitně nedostačuje, ale v mnoha lokalitách v Česku ještě není ani dostupná. I proto se stávající poskytovatelé klasické lůžkové péče tuto službu snaží více rozšiřovat.
Co je mobilní (domácí) hospic?
Domácí hospic v praktické rovině znamená pomoc rodinám s jejich blízkými, kteří potřebují paliativní péči, a to v domácích podmínkách. Pracovníci hospiců pak zajišťují pomoc nejen pacientům, ale psychicky pomáhají i jejich blízkým, zajistí potřebné zařízení, pomůcky ad. „Jsme schopni zajistit kompletní péči o pacienta, a to nejen tu zdravotnickou. Multidisciplinární tým zahrnuje lékaře, sestry, duchovní i dobrovolníky, ti všichni jsou k dispozici v případě potřeby 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Péče je tedy komplexní, zajišťujeme i vybavení, třeba polohovací postele, dávkovače morfinu… Domácí péče se tak stává skoro domácí nemocnicí. Problém ale je zajistit nepřetržitou 24hodinovou službu, tu musí obstarat rodina,“ vysvětlil Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno.
Kapacity zájmu nedostačují
O služby mobilních hospiců je přitom stále větší zájem, a to nejen proto, že o jejich existenci již ví mnohem více lidí, ale i proto, že pacienti jsou často mnohem informovanější co do svého zdravotního stavu. „Poptávka je vysoká a stále roste. Vnímáme to v poslední době i s rozvojem nemocniční paliativní péče – lidé jsou mnohem lépe informovaní o tom, v jaké fázi nemoci se zrovna nacházejí,“ objasnila Monika Marková, ředitelka Hospice sv. Štěpána. Konkrétně Fórum mobilních hospiců pak doporučuje, aby se lidé obraceli s žádostmi o pomoc včas, jelikož kapacity jsou velmi napnuté.