Hrůzostrašný domov: Jak asi vypadá čiré zlo?

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.publicdomainpictures.net

Tento pozoruhodný případ byl zaznamenán už v roce 1930, k jeho zveřejnění však došlo až roku 1951 v dubnovém vydání Journal of the American Society for Psychical Research. Esther LeLeauová žila čtyři měsíce v domě, který byl v nejvlastnějším slova smyslu zamořen zlou silou. O své zvláštní zážitky se dělila s manželem, který byl protestantským duchovním, a dvěma dětmi.

Jižanský dům v Oklahomě

Rodina hledala celé týdny přijatelné bydlení a dům, který objevila v Oklahomě, vyhovoval všem jejím požadavkům. Byl dostatečně prostorný, měl velikou verandu a příjemný stinný dvůr. Všichni byli spokojeni, za nějaký čas však začala Esther pociťovat v domě přítomnost jakési cizorodé entity. Její aktivity podle všeho vycházely ze střední části schodiště a občas se šířily až k místnostem v přízemí. Zpočátku nebylo nic konkrétního vidět, přesto paní LeLeauová dokázala přítomnost Čehosi zřetelně vycítit.

Neznámá síla se projevovala hlavně v pozdních večerních hodinách, kdy byl reverend zaneprázdněn mimo dům církevními záležitostmi. Příchod neviditelné síly paní Esther vždy přesně vycítila. Neznámá entita ale jen vyčkávala. Jak pak její síla a nepřátelství narůstaly, byla stále zřetelněji vidět. Paní Esther ji popisovala jako velkou beztvarou bytost, zahalenou do čehosi podobného rubáši. Esther obvykle seděla ve studovně nebo ležela s otevřenýma očima v posteli a také vyčkávala. Zapřísahala se, že se nesmí bát, protože věděla, že kdyby podlehla strachu, vše by bylo ztraceno.

Čím dál horší

Ovšem to vše se začalo projevovat na Estheřině zdravotním stavu. Z obličeje se jí vytratila veškerá barva. Zpočátku nechtěla své dojmy líčit manželovi, postupně však byla nucena konstatovat, že i její muž začíná přítomnost zla vnímat. Stejně tak to bylo s dětmi. Srovnáním různých postřehů později manželé dospěli k názoru, že oba měli velmi podobné zkušenosti.

Během času „duch“ začal nabývat stále více na realitě. Manželé vnímali téměř současně okamžik, kdy vstoupil do jejich domu. Zdálo se, jako by „entita“ vyšla z vodní nádrže pod domem a potom vnikla do domu. Teprve kolem druhé hodiny v noci se vytrácela a rodina mohla klidně usnout.

Paní Esther nevěděla, jak by se ducha mohla zbavit. Modlila se a všude po domě rozmístila bible, to však nevedlo k žádnému výsledku. Její zdravotní stav se zhoršoval a ani manžel neprožil jedinou noc bez nočních můr. Protože manifestace neviditelného vetřelce byly stále horší, LeLeauovi se rozhodli, že se co nejrychleji vystěhují. Poslední noc byla ze všech nejděsivější. Oné noci totiž reverend spatřil zjevení při balení knih ve své pracovně, která zůstávala zatím rejdů přízraku ušetřena.

Zlo v krajině

Ovlivněny negativními parapsychologickými poli však mohou být nejen budovy. I některé pozemky jsou občas „prosáknuty“ destruktivními silami.

Jednomu americkému muži se podařilo vysledovat souvislost takové zóny s podzemním proudem, který byl velmi intenzivní zvláště u pobřeží. Jeho žena se na tomto výzkumu nepodílela. Pro ni byly zlé síly v dané lokalitě natolik silné, že se k ní nemohla ani přiblížit. Zatímco manžel zkoumal, vystoupila na nízký pahorek, který se rovněž nacházel přímo na pobřeží. Tam však pocítila znenadání nutkání, které ji chtělo donutit ke skoku do hlubiny. Musela vynaložit veškerou energii, aby tomu zhoubnému vlivu unikla. Možná, že psychicky labilnější lidé se právě na takových místech dostávají zcela mimo kontrolu.