Tučňáci tvoří páry na celý život, má to svůj význam

Skupina tučňáků kroužkových. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Hejna o několika stech až tisících tučňáků kroužkových tráví zimu lovem ryb daleko na jihu v polárních mořích. Vyhýbají se ledovým polím kryjícím moře kolem břehů Antarktidy – během roku mohou obeplout celý světadíl a vrátit se v říjnu, což je na jihu počátek jara, na místo, které před několika měsíci opustili. Zatím všichni tučňáci ztloustli. Měli dostatek potravy a nahromadili si velkou zásobu tuku, z níž budou žít v období, které mají před sebou.

Hnízdění

Samci vyběhnou na břeh a hledají hnízda, která vybudovali v minulém roce. Hnízdiště může být sice blízko mořského břehu, ale někdy putuje tučňák kroužkový více než 100 km přes ledová pole, aby se dostal na své tradiční hnízdiště. Na ledu se tito tučňáci rozmnožovat nemohou, protože by nenašli materiál pro stavbu hnízda.

Tučňák, který nalezne své staré hnízdo, se pustí do oprav. Nasbírá kameny a kosti a přitom musí neustále zahánět dotěrné samce, kteří vlastní hnízdo nemají a chtěli by přijít k hotovému. Zanedlouho dorazí samice. Tučňáci tvoří páry na celý život a společenský život na hnízdišti zahájí tím, že se opět vyhledávají původní partneři. Pochopitelně i tučňáci zaplatí daň krutým zimním podmínkám a zdaleka ne všichni se se svým bývalým partnerem setkají. Osamělí ptáci si pak musí najít nového druha.

Všechno má svůj význam

Taková manželská věrnost u ptáků se může zdát neobvyklá, až dojemná, ale má svůj význam v podmínkách, kde rozmnožovací sezóna je krátká díky brzkému návratu sněhu a ledu, který rychle pohřbí hnízda. Když se partneři již znají, mohou značnou část námluvních rituálů vynechat. Samotné rituály jsou důležité, protože jejich pomocí se partneři vybírají a sbližují, ale v dalších letech vynechání části rituálu umožní prodloužit čas, který pak lze věnovat péči o mladé. A čím jsou mláďata schopnější a vyspělejší v době, kdy opouštějí hnízdiště, tím mají větší naději, že přežijí a v příštím roce se opět vrátí.

Zloději

Když párek tučňáků staví hnízdo, musí zároveň pečlivě střežit své nasbírané kamínky, protože v kolonii se krade docela běžně. Zloděj kamení popadne svůj lup a odšourá se do davu. Peří má těsně přitisknuté k tělu, aby vypadal co nejmenší, jako by se chtěl stát neviditelným. Rozhořčený oloupený pták se dá do pronásledování.  Pokud dostihne pachatele, dá svým pocitům průchod proudem nadávek a někdy přidá i pár pohlavků uštědřených krátkými křídly. Zloděj se ani nesnaží o obranu, a tak drahocenný stavební materiál putuje zpět ke svému právoplatnému majiteli.

Péče o mladé

Když tučňáci dokončili stavbu hnízd a samice snesla dvě nebo tři vajíčka, listopad už se chýlí ke konci. Během měsíce, který uplynul od chvíle, kdy opustili moře, žádný z nich nic nejedl. Žili pouze z tukových zásob v těle. Pochopitelně je nedostatek potravy citelnější pro samici, která za tu dobu zhubla až o třetinu. Samec nyní přebírá péči o vejce – položí se na ně hrudí a břichem a zahřívá je, zatímco jeho družka se vrací k moři. Zůstává v něm asi dva týdny, během nichž se nenasytně krmí, dokud opět neztloustne. Její potravou je hlavně krill – malí, garnátům podobní korýši z řádu krunýřovců. Mezitím na hnízdišti hlídá samec vajíčka před chaluhami (velcí draví mořští ptáci) i konkurenty z vlastních řad. Octne-li se totiž tučňák v situaci, kdy postrádá partnera, nijak to neoslabí jeho rodičovský pud. Je tak stále připraven přisvojit si cizí potomstvo.

Jakmile se vrátí samice, je čas, aby i samec odešel za potravou – je pryč také asi dva týdny. Mláďata se rodí současně, průměrně za 34 dnů, a dokud jim nenaroste dospělý šat, který nahradí prachový, musí je rodiče zahřívat svým tělem. Jíst musí několikrát denně a živí je oba rodiče.

Mladému tučňákovi je rodné hnízdo ale brzy těsné a připojí se k ostatním mláďatům a tráví svůj čas v jakýchsi obrovských „školkách“. Dospělí tučňáci je stále krmí. Jakmile mláděti naroste trvalé peří, může se odvážit do vody. Musí se naučit vstupovat do moře správně po tučňácku, protože ve vodě na ně číhá tuleň leopardí. Proto tučňáci používají tuto taktiku: shromáždí se na kraji vody a pošťuchují se tak dlouho, dokud jeden z nich nespadne. Sežere-li postiženého tuleň, ostatní čekají. Až další z nich spadne do vody a svůj pád přežije, tučňáci vidí, že je bezpečno a hromadně se do moře vrhnou.

Tučňák císařský

Většina z 18 známých druhů tučňáků žije takto, ale kupříkladu tučňák císařský nestaví hnízdo. Samice zahřívá vejce tak, že si je položí na nohy a překryje záhybem kůže na břiše. Pak je zas zahřívá samec. Na jaře se tučňák císařský stěhuje do Jižní Ameriky. Tento druh se dožívá až 30 let.