Revoluci v léčbě spánkové apnoe přinese přístroj velikosti krabičky od sirek

Foto: FNUSA

BRNO – Obstrukční spánková apnoe je druhá nejrozšířenější spánková porucha na světě. Revoluci v její terapii má přinést elektronické zařízení malé velikosti. Na jeho vývoji pracuje v Mezinárodním centru klinického výzkumu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) kanadský vědec Adam Williamson.

obstrukční spánková apnoe neboli syndrom zástavy dechu ve spánku podle nejnovějších studií celosvětově postihuje až jednu miliardu lidí ve věku mezi 30 a 69 roky. Zhruba polovina z nich mívá pět a více zástava dechu za hodinu. Terapie cílí k uvolnění horních cest dýchacích v oblasti hltanu, k jejichž zužování dochází právě vlivem obezity nebo vrozenou dispozicí. Stávající možnosti však nejsou uživatelsky příliš přívětivé. „Nejrozšířenější jsou celoobličejové masky, které zabraňují uzavření dýchacích cest tvorbou přetlaku. Pro spoustu pacientů však nejsou komfortní, mohou je považovat za potupné,“ přibližuje doktor Adam Williamson z Mezinárodního centra klinického výzkumu, které je společným pracovištěm LF MU a FNUSA. Každý druhý pacient tak masku nakonec odkládá. Nejnovějším řešením jsou stimulátory podjazykového nervu uvolňující dýchací cesty skrze vyklenutí jazyka. Je to sice efektivní, ale nepříliš rozšířené, jelikož si to žádá zákrok, kdy je pacientovi voperována elektroda do tváře a baterie do hrudníku. A taky je to drahé.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihomoravském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Doktor Adam Williamson, který se v Brně usadil po studijních a pracovních pobytech v Německu, Francii a Švédsku, vyvíjí řešení, které v sobě spojuje výhody obou z těchto přístupů: efektivitu elektronické nervové stimulace a finanční nenáročnost obličejových masek. Oproti nim má být pohodlnější FitSleep, zařízení velikosti nositelné elektroniky. „V současnosti neexistuje jiné zařízení či technologie, které by bylo schopné stimulovat podjazykový nerv neinvazivně. V tomto jsme první,“ říká Adam Williamson. Ve třiačtyřiceti letech je držitelem čtyř prestižních grantů Evropské výzkumné rady, ten čerstvě získaný, pátý, je zároveň pro Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity prvním z kategorie ERC Proof of Concept.

Možnosti technologie, na níž je FitSleep postaven, už Adam Williamson zkoumal také v souvislosti s léčbou epilepsie formou hluboké neinvazivní stimulace bloudivého nervu. Pro takzvanou temporální interferenci stačí elektrody umístěné na kůži, které díky správně zvoleným vysokým frekvencím vytváří „stimulační obálku“ umožňující přesné cílení stimulace. „Podjazykový nerv se nachází pod vrstvou svaloviny, což jeho zacílení pomocí standardní neinvazivní stimulace ztěžuje. „Díky oboustranné temporální interferenci však můžeme omezit vliv na sousední tkáně a expozicí ovlivnit právě jen podjazykový nerv,“ vysvětluje Williamson, uplatňující ve svém výzkumu znalosti ze své původní profese elektroinženýra. Více o jeho výzkumu najdete zde.