V roce 1935 byl dočasný regent Tibetu, který zemi vedl politicky, ale i nábožensky v době, kdy byl Tibet bez dalajlámy, zneklidněn. Pozemské bytí totiž opustil Gyalwa Rinpoche, jak se dalajláma jmenoval v tibetštině, již před dvěma lety. A indicie, které by mnichy zavedly k jeho dalšímu vtělení, stále nepřinášely výsledky. Hledání dítěte byla mysteriózní záležitost, protože Tibeťané jsou přesvědčeni, že se vždy narodí dítě, následník předchozí dalajlámy, který se usídlí v paláci Potála na svaté chrámové hoře ve Lhase.
Posvátné jezero Lhamo Latso
Od roku 1391, kdy první Gyalwa Rinpoche nastoupil na lví trůn, se reinkarnoval v nepřetržité řadě až do dnešních dnů. Při smrti dalajlámy v roce 1933 se sice objevila znamení: několik dní po jeho smrti se jeho obličej otočil k východu, a přibylo pár dalších známek, bylo však třeba nalézt více indicií, aby se hledání dalo lépe vymezit.
Dočasný regent se tedy vydal k posvátnému jezeru Lhamo Latso a poté, kdy se u jezera několik dní modlil a meditoval, uviděl svým duševním zrakem klášter se zelenými a zlatými střechami, a dům z tyrkysově modrých cihel. Při dalším výjevu uviděl tento dům detailně a dokázal i rozeznat psa rodiny, která tam žila. Konečně tu byl záchytný bod.
Objev
V následujícím roce konečně jedna ze skupin lámů a dalších hodnostářů našla místo, které odpovídalo vizím regenta. Byly to zelené a zlaté střechy kláštera Kumbun, stejně jako dům s tyrkysově zbarvenými cihlami v blízké vesnici Taktser. A co bylo nejpodstatnější: v domě žila rodina s chlapcem, kterému byl něco přes dva roky.
Navštívili tedy rodinu, aniž by sdělili skutečný důvod svého příchodu. Regent se převlékl za sluhu a vše pozoroval zpovzdálí. Rodiče pozvali skupinu do domu, regenta do místnosti sloužících, kde objevil tohoto malého chlapce. Když jej dítě spatřilo, rozeběhlo se k němu a chtělo si mu sednout na klín. Regent měl kolem krku růženec, který patřil zesnulému dalajlámovi, a zdálo se, že jej chlapec hned poznal, protože se po něm natáhl a chtěl ho prý zpátky. Růženec mu byl slíben, na oplátku musel chlapec říct, kdo je. Ten odpověděl, že je Sera-aga, což v místním dialektu znamenalo „láma ze Sery“.
Chlapec si s regentem dlouho povídal, přičemž používal mnoho výrazů z oficiální mluvy tibetského dvora, a to přesto, že nikdo z rodiny ani z okolí takto nemluvil. Skupina pak strávila s chlapcem celý den a s rostoucím zájmem jej pozorovala. Když se druhého dne vydali nazpět do Lhasy, chlapec prosil, aby jej vzali s sebou. K absolutní jistotě však bylo třeba ještě několik věšteb. Všechny dotazy pak potvrdily malého chlapce jako novou inkarnaci Gyalwy Rinpoche.
Čtrnáctý dalajláma
Nakonec byli účastníci hledání zajedno: čtrnáctý dalajláma, duchovní i světský vládce Tibetu, byl nalezen. Podle našeho letopočtu, v roce 1940, byl chlapec posazen na lví trůn v paláci Potála.
Jakkoliv zní vše neuvěřitelně, již více než šest set let se prý duše dalajlámy, když nadejde čas, vydává na pouť, aby se vždy znovu vrátila.
