Každý z nás musí někdy řešit ukončení nájmu bytu či jiné nemovitosti nebo výpověď v zaměstnání. Jedná se v podstatě o běžné, nicméně ne vždy příjemné životní situace. Proto je velmi užitečné vědět, jakou délku výpovědních lhůt stanoví zákon pro různé situace a také jak se počítají. Jedná se o měsíc, či o dva? Začínají běžet hned doručením druhé straně, následující den, nebo snad ještě později?
Výpověď z práce
Výpověď pracovní smlouvy upravuje zákoník práce, který v § 51 říká, že při podání výpovědi skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Ta musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a musí činit nejméně dva měsíce. Prodloužit ji lze jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Prakticky to tedy znamená, že pokud bude vaše výpověď doručena protistraně dnes, tj.15. března, pak výpovědní lhůta začne běžet až od 1. dubna a skončí 31. května.
Pro úplnost dodejme, že zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď zcela libovolně, ale pouze ze zákonem stanovených důvodů (např. nadbytečnost zaměstnance, závažné porušení pracovních povinností, zdravotní či odborná nezpůsobilost).
Výpověď z bytu
Mnoho lidí bydlí v nájmu, např. v obecním, družstevním či soukromém bytě. U nájmu bytu či domu za účelem bydlení sjednaného na dobu neurčitou činí výpovědní doba tři měsíce. Opět platí, že pronajímatel může nájemní smlouvu vypovědět jen ze zákonem stanovených důvodů (např. nájemce poruší hrubě svou povinnost, pronajímatel potřebuje byt pro svého přímého příbuzného).
Dle paragrafu 2 286 výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Došla-li tedy výpověď vaší protistraně dnes, tj. 15. března., výpovědní lhůta začne běžet 1. dubna a skončí 30. června.
Výpověď jiného nájmu, třeba garáže
V běžném životě si kromě bytů také pronajímáme garáže, dílny či zahrádky. Občanský zákoník v § 2231 obecně stanoví, že výpovědní doba v případě nájmu nemovité věci na dobu neurčitou činí tři měsíce. Pokud by se jednalo o nájem věci movité, pak je zákonná výpovědní lhůta kratší, činí pouze jeden měsíc.
V těchto případech se využívá obecného ustanovení pro běh času dle § 605 občanského zákoníku, který říká:
- Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
- Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.
Pokud je tedy vaše výpověď ohledně nájmu garáže, což je věc nemovitá, doručena protistraně dnes, tj.15. března, pak konec doby určené podle měsíců připadá na 15. června.
Výpověď nájmu na dobu určitou
Dosud jsme hovořili o nájmu na dobu neurčitou. Pokud je nájem sjednaný na dobu určitou, platí dle § 2 229 občanského zákoníku, že ho může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba. U nájmu bytu opět existují ustanovení, která nájemce jako slabší smluvní stranu chrání. Paragraf § 2287 uvádí: „Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.“ Za pádný důvod by se např. mohla považovat ztráta zaměstnání a neschopnost hradit nájemné, stěhování do jiného města kvůli práce či péče o rodiče.
