ČESKO – Fyzická kondice dětí se v posledních letech významně snižuje. Svým dílem k tomu přispěla i covidová pandemie. Mnoho dětí navíc trpí nadváhou a dalšími zdravotními problémy, které jim pohybové aktivity znemožňují. I proto ministerstvo školství připravilo novou strategii, která by měla kompletně změnit celou koncepci nejen výuky tělocviku ve školách, ale i přispět k podpoře pohybu dětí, žáků a studentů v obecné rovině. Jaké změny jsou tedy v plánu?
Nový strategický plán
To, že se děti méně hýbou a také jejich fyzická kondice je nezřídka špatná, asi není žádné překvapení. Dokazují to i průběžná monitorovací měření realizovaná Českou školní inspekcí (ČOI). Není tedy divu, že ministerstvo školství ve spolupráci s dalšími subjekty připravilo nový strategický plán pro následující čtyři roky, jenž počítá s vyšší mírou pohybu ve školách. Plán včera schválila vláda – a cíl je jasný: zastavit negativní trend posledních let, kdy přibývá dětí, které mají problémy s (nad)váhou. Čtvrtina českých dětí dokonce trpí obezitou a podobně velký počet zaostává ve fyzické zdatnosti a do budoucna tak všem hrozí zdravotní potíže.
V rámci aplikace strategie by tedy měly být do škol a dalších vzdělávacích zařízení rozšiřovány postupy podporující pohyb. Mělo by docházet také ke snižování počtu absencí v hodinách tělesné výchovy. Z ní je dnes totiž řada žáků ze zdravotních důvodů osvobozena, přitom i ke klasickému tělocviku existují alternativy. I proto by tedy školy měly začít nabízet např. zdravotní tělocvik. Jeho podstata by neměla směřovat přímo k poměřování výkonu, ale spíše nabízet cvičení vhodné i pro děti s různými typy omezení. Strategie pak počítá nejen se zvyšováním kvality hodin tělesné výchovy, ale např. i s možností využití školních sportovišť po celý den nebo širší nabídkou volnočasových pohybových kroužků.
První komplexní změna
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) se jedná o „první ucelenou koncepci podpory pohybu dětí ve školním prostředí a v navazujících aktivitách.“ Jak také Bek dodal, jedná se o sadu velmi konkrétních opatření a klíčových aktivit, které se týkají všech stupňů vzdělávacího systému a propojují je v zájmu podpory pohybu dětí. Materiál dle Beka ovlivní jak připravovaný rámcový vzdělávací program pro základní školy, tak i vzdělávací programy pro školy střední. Výhodou přijaté strategie však je, že drtivou většinu všech opatření je možné začít provozovat hned, aniž by bylo třeba nějakých dalších úprav či změn podmínek.
Pět pilířů
Podle státního tajemníka z ministerstva školství Ondřeje Andryse pak celý systém staví na pětici pilířů. Prvním je podpora aktivního pohybového režimu dětí a žáků během celého dne – tedy nejen během samotné výuky, ale např. i během času v družině. Podpořen má být i aktivní transport do školy a aktivní přestávky stejně jako pohybové chvilky během jiných hodin, než je tělocvik ad. Druhý pilíř se vztahuje k modernizaci a zdokonalování výuky tělesné výchovy, a to tak, aby si děti osvojily radost z pohybu. Učiněny by tak měly být změny v rámci kurikula, ale i inovace v příprav ě učitelů. Třetí pilíř se týká zájmového vzdělávání a zvýšení pohybové nabídky, která bude dosažitelná a děti ji využijí, čtvrtý pilíř počítá s rozvojem sportovní infrastruktury. Podstata pátého pilíře pak tkví v evaluaci, tedy pravidelném monitoringu pohybových aktivit dětí a mládeže, a příp. úpravách podpory pohybu dle zjištěných výsledků.
