Počty pacientů s černým kašlem stále rostou. Lékaři mají jasno: důvodem je zanedbaná prevence

Zdroj: Pexels/ Edward Jenner

ČESKO – Černý kašel plní mediální prostor již od konce loňského roku. A i když odborníci čekali, že touto dobou bude již vrchol této nečekané epidemie za námi, opak je pravdou. Jen za minulý týden přibylo v Česku více jak 1100 nově nakažených, což je druhý nejvyšší přírůstek od počátku roku. Navíc – jak upozorňují epidemiologové – data jsou zkreslena tím, že v pondělí bylo volno, děti nebyly ve škole a lékaři neordinovali. Jinak by dle jejich názoru bylo nově nemocných ještě více. Podle Kateřiny Fabiánové z odd. epidemiologie Státního zdravotního ústavu navíc stále nejsme za vrcholem šíření nemoci a vysoká čísla nárůstů budou pokračovat ještě několik dnů či týdnů. Co je ale příčinou vzestupu onemocnění, které se zdálo být již vymýcené?

Nejohroženější skupiny

Černý kašel je velmi nakažlivé bakteriální onemocnění, které se šíří kapénkami. Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí jednoho týdne až 10 dnů a příznaky se podobají běžnému nachlazení – až po delší době se může rozvinout intenzivní kašel. Léčba obvykle probíhá za podávání antibiotik. Nejlepší ochranou je však očkování.

Jen od počátku letošního roku onemocnělo černým kašlem více jak 6 400 lidí, nejvíce pak ve věkové kategorii od 15 do 19 let. „Víme, že 2 tisíce nakažených jsou z kategorie 15-20 let a více jak 50 % nakažených je ve věku od 5 do 20 let,“ uvedl tak Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. S černým kašlem jsou pak spojena také tři úmrtí – všichni pacienti ale trpěli dalšími přidruženými onemocněními a černý kašel tedy nebyl hlavní příčinou. V celé České republice pak nemocnice zároveň evidují jen 160 lidí, kteří kvůli černému kašli museli být hospitalizováni. Naprostá většina nakažených se léčí ambulantně a je v péči praktických lékařů.

Nemoc pak nejvíce ohrožuje novorozence a kojence (a také starší lidi a osoby s oslabenou imunitou), protože u takto malých dětí je nejvyšší riziko vzniku dalších komplikací, a to včetně syndromu náhlého úmrtí. Letos černým kašlem v Česku ale onemocnělo (naštěstí) jen 101 dětí do 1 roku věku.

Prevence a očkování

Podle slov Dlouhého aktuální epidemická vlna, kterou Česko řadu let nezažilo, rozhodně stojí za pozornost, i když ani ne tak z hlediska dopadů. Ačkoliv je totiž infekce nepříjemná, její dopady obecně nejsou nijak extrémní. Ukázalo se však, že řada rodičů u svých dětí zanedbala přeočkování. I proto je tedy aktuálně nejvnímavější (a také nejvíce nakažená) skupina dospívajících. Děti jsou proti černému kašli totiž očkované v rámci hexavakcíny a přeočkování by mělo proběhnout v 5 a 10 letech (odborníci doporučují přeočkování i v dospělosti). To se ale nezřídka neděje. „Nejdůležitější věc, kterou bychom měli aktivně a intenzivně řešit, je právě toto doočkování. Jedině tak lze zabránit tomu, aby tu třeba i v příštích letech byla taková masa nakažených dětí, které tu nákazu pak šíří dál. Právě to je epidemiologicky významný fakt,“ dodal Dlouhý.

Ostatně, podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je černý kašel stále 5.-3. nejčastější příčinou úmrtí napříč světem – a jeho ještě výraznější dopad na životy lidí zmírnilo právě až očkování.