Letní horko. Pozor na dehydrataci, může končit i kolapsem

Nedostatek tekutin

V některých případech musí být pacienti i hospitalizovaní, silná dehydratace může totiž vést až ke kolapsu. To je také případ paní Zdeňky (71 let), která se vydala autobusem na nákup do nedalekého města. Ranní cestu zvládla včetně nákupu. Avšak když dopoledne čekala na zpáteční autobus, udělalo se jí na slunci špatně a na chvíli ztratila vědomí. Lidé na autobusové zastávce jí naštěstí zavolali rychlou záchrannou službu. Vyšetření ukázala na dehydrataci a vysílení. Paní Zdeňka před cestou téměř nesnídala a nepila. Měla totiž strach, aby nemusela po cestě řešit potřebu odskočit si, která přicházela vždy velmi náhle a akutně.

Hospitalizovaní pacienti jsou v nemocnici zavodnění, a pokud není zjištěna žádná zdravotní komplikace, jsou poměrně rychle (v řádu jednoho či více dnů) propuštění domů.

Příznaky dehydratace

Mezi typické příznaky patří: bolesti hlavy, závratě, malátnost, slabost, intenzivní žízeň, tmavě zbarvená moč, ve vážném případě ztráta vědomí.

Obecně se na vzniku dehydratace podílí na jedné straně zvýšený úbytek vody v těle díky pocení v horku, na straně druhé nedostatečný příjem tekutin. U seniorů je navíc velký problém v tom, že mají snížený pocit žízně, sníženou funkčnost ledvin a přidružená onemocnění (např. srdeční problémy). Také často užívají léky na odvodnění, což celou situaci ještě zhorší.

Záludnost dehydratace

V počáteční fázi si mnohdy ani nevšimneme, že se o nás dehydratace pokouší. Později se dostaví pocit žízně či sucha v ústech, dále bolesti hlavy, únava, pokles tvorby moče, případně teplota či nevolnost. Pokud je dehydratace silnější, či trvá dlouhodoběji, zrychluje se také puls, mohou se objevovat svalové křeče, pokles krevního tlaku a může dojít dokonce ke ztrátě vědomí, zmatenosti i kómatu.

První pomoc

Jako první pomoc bychom měli danou osobu přesunout do chladnějšího místa, uložit do pozice vleže s lehce zvýšenou polohou nohou a ručníkem namočeným ve studené vodě nebo ledem ochlazovat kůži. Nutné je také doplnění tekutin. Do 30 minut by se měl postižený cítit lépe.  Pokud problémy přetrvávají, může jít o stav vyžadující transport do nemocnice.

Prevencí je dostatečné pití tekutin, zejména při fyzické námaze, lehké a vzdušné oblečení a omezení pohybu na slunci mezi 11. a 15. hodinou. V horku bychom se také měli vyhnout alkoholickým nápojům a pokud to jde, omezit fyzickou námahu. Je dobré vědět, že odpověď organizmu na nadměrné ztráty vody a soli se může dostavit i několik dní poté, co byl člověk extrémnímu horku vystaven. Proto bychom měli pamatovat na dostatečný pitný režim neustále, nejen ve chvíli, kdy jsme vystaveni horku. Ideální nápoje jsou voda, minerálka, čaj. Neměly by se pít silně chlazené či ledové, ale mírně vlažné. Nápoje jako káva či alkohol (včetně piva) žízeň neuhasí. Naopak přispívají k odvodnění organismu.

Pozor na děti

V případě dehydratace jsou nejrizikovější skupinou kojenci a novorozenci. Tyto malé děti mají vyšší podíl tělesné vody v organismu a velmi náchylněji reagují jak na nedostatečný příjem tekutin v horku, tak i na choroby nebo obtíže, při kterých dochází ke ztrátám tekutin (např. průjem).

Témata článku